Sjízdné řeky v ČR

sjíždění řeky

4.8
(5)

Chtěli byste vyrazit na vodu, ale nevíte kam? Pak je tento článek právě pro vás. Přinášíme vám inspiraci, kam vyrazit v Čechách i na Moravě, ale také základní informace o tom, jak to na daných řekách vypadá, a seznam věcí, které byste si neměli zapomenout doma.

Obtížnost sjezdu řeky

Abychom nepřecenili své síly a nevydali se omylem na pro nás těžce sjízdnou řeku, měli bychom se vždy zajímat o stupeň sjízdnosti a vyhledat si o řece alespoň základní informace.

Sjízdnost řeky se obecně určuje podle amerického systému a alpského systému, který je běžně užívaný v Česku. Podle něj se dělí řeky na mírné (ZW) a divoké (WW), které se dále člení do šesti tříd obtížnosti. V Česku se setkáme s řekami s hodnocením ZW a WW I. O zařazení řeky do příslušné kategorie rozhoduje nejtěžší místo na určitém úseku, ale neřadí se do něj překážky, které je možné překonat jinak, např. přenesením plavidla. Obtížnost úseku je také velmi ovlivněná momentálním stavem vody a jejím průtokem.

Mírná voda neboli německy Zahmwasser (ZW) nevyžaduje pokročilé vodácké zkušenosti. Posádka nemusí umět plavat, ale měla by být vybavena plovací vestou. ZW se dělí do tří kategorií:

  • ZW A – stojatá nebo slabě proudící voda, max. rychlost 4 km/h; je vhodná pro plachetnice či veslice
  • ZW B – mírně proudící voda, rychlost chůze, tj. okolo 5 km/h; je vhodná pro veslice či otevřené kánoe
  • ZW C – tekoucí voda, rychlost přesahuje 6 km/h, proud je souvislý, netvoří vlny, ale za překážkami se mohou tvořit zpětné proudy; je vhodná pro otevřené kánoe či sportovní pramice

Divoká voda neboli Wildwasser (WW) je pro pokročilé vodáky. Ti by měli umět plavat a být vybaveni plovací vestou, helmou a případně dalším vybavením. V České republice se objevují především řeky s hodnocením WW I, ale můžete se setkat také s vyššími označeními. Divoká voda se dělí do šesti kategorií, které se označují římskými číslicemi:

  • WW I – lehké peřeje nebo meandry; vhodné pro mírně pokročilé
  • WW II – mírně těžké peřeje, praktická hranice sjízdnosti pro otevřenou loď; vhodné pro zkušené
  • WW III. – těžké peřeje s vysokými nepravidelnými vlnami, obtížná rozhraní, malé válce, často není možné určit optimální trasu; vhodné pro sehranou posádku
  • WW IV. – velmi těžké peřeje, vlny s hřebeny, válce, víry a velké karfioly, obtížná samozáchrana; trať je určená pro fyzicky zdatné a zkušené posádky v navzájem se jistící skupině, která zná daný vodní tok
  • WW V. – extrémně těžké peřeje, zabaláky, těžké válce, spodní proudy, skoky, omezené možnosti samozáchrany; určené pro výjimečně zdatné a sehrané skupiny, které znají detailně průjezdnost trati a jistí se ze břehu
  • WW VI. – úsek na hranici sjízdnosti, nejtěžší podoba překážek; určené pro speciálně sestavené a trénující týmy

Aktuální sjízdnost řek můžete sledovat na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_main.php), kde po rozkliknutí zjistíte přesné informace o daném toku, nebo v přehledněji vyznačené, ale zato stručnější, mapě sjízdnosti řek např. zde (https://www.raft.cz/mapa_sjizdnost.aspx).

Než se vydáme na vodu

Než vyrazíme na vodu měli bychom si pořádně prostudovat mapu, naplánovat trasu, vyhledat co nejvíce informací o řece a také zjistit, zda je vybraná trasa pro nás ta pravá. S přípravou trasy vám můžou pomoci webové stránky s informacemi o toku nebo např. Vodácká navigace (https://www.vodackanavigace.cz/), která informuje o konkrétních úsecích na trati. Mapu si můžete buď vytisknout nebo používat přímo mobilní telefon s navigací. To vám ale v některých úsecích nedoporučujeme, abyste nemuseli telefon lovit na dně řeky. Počítejte s tím, že si schováte osobní věci do barelu, aby zůstaly suché třeba i po tzv. cvaknutí se neboli vyklopení.

Co s sebou?

Pokud to bude možné, obstarejte si rezervaci v půjčovnách nebo v ubytovacích kempech, abyste v době sezóny nebyli překvapení, že pro vás již nezbylo místo. A co se týče věcí, neměli byste to zbytečně přehánět, abyste omezili ponor plavidla.

Nezapomeňte základní věci jako jsou doklady, peníze a mobilní telefon pro použití mapy či přivolání pomoci, který si zabalte nejlépe do nepromokavého pouzdra. Pokud plánujete vícedenní výlet, přibalte také karimatku, spacák, vhodné oblečení a obuv. Zapomeňte na pantofle, které vám ve vodě hned uplavou, a sbalte si raději dvoje uzavřené boty – jedny na souš a jedny do vody.

Pro ochranu před sluncem přibalte sluneční brýle, opalovací krém a pokrývku hlavy. Hodit se vám může také praktický multitool s nožíkem a základním vybavením. Na večer přibalte čelovku a repelent proti komárům. Posledním ale důležitým obsahem vašeho batohu by měly být hygienické potřeby a zásoba jídla. Přibalte ale také třeba hudební nástroj a nezapomeňte na dobrou náladu.

Kam na vodu v Čechách?

Vltava

Vltava dokáže vyhovět všem a každý si na ní najde svůj oblíbený úsek. Řeka začíná v šumavských horách, pokračuje přes Borovou Ladu, Český Krumlov do Českých Budějovic a Prahy. Vždy ale můžete vsadit na úsek Lipno II, jelikož celoročně přesahuje hranici minimálního průtoku, a tudíž vás nezklame v období sucha. Na horním úseku je nutné splouvat jen v případě hladiny přesahující minimální limit, jsou zde ale také časová omezení a omezení počtu lodí. Nezapomeňte si proto obstarat registraci plavidel na stránkách npsumava.cz, abyste se vyhnuli placení vysoké pokuty. Od Nové Pece již žádná omezení nejsou. Nejvíce vodáků začíná v letních měsících ve Vyšším Brodě. Na této trase je totiž spousta kempů a občerstvení. Trasu si vybírejte vždy podle svých zkušeností a schopností:

Horní Vltava

Kvilda – Borová Lada                      WW I-II
Borová Lada – Horní Vltavice          WW I
Horní Vltavice – Lenora                   ZWC+
Lenora – Soumarský most              ZWC
Soumarský most – Nová Pec          ZWB
Nová Pec – hráz Lipno I                  ZWA
hráz Lipno I – Loučovice                 WW III-IV
Loučovice – hráz Lipno II                WW IV-V+

Střední Vltava

Lipno II – Boršov n. V.                     WW I-

Dolní Vltava

Boršov – ústí do Labe                     ZWB

Sázava

Říká se o ní, že je zlatou řekou. Má totiž zlatou barvu kvůli odnosu jílovité půdy. Nabízí ale také krásné výhledy a prostředí. Nejpěknějšími částmi jsou peřeje Stvořidla v horní části a peřeje v dolní části mezi obcemi Krhanice a Pikovice. Nejčastěji začínají vodáci svůj výlet v Ledči a kochají se řadou historických památek, údolí či chatařských oblastí.

Podrobnější informace o řece Sázava

Řeka Sázava (německy Sasau) protéká Vysočinou a Středočeským krajem v České republice. Na své cestě tvoří u Najdeku a Šlakhamrů historickou hranici mezi Čechy a Moravou. Zároveň odvodňuje část Českomoravské vrchoviny a severní část Středočeské pahorkatiny. Sázava je někdy nazývána také Zlatá řeka. Tento název nijak nesouvisí s dolováním zlata, ale s barvou vody. Zajímavou zlatavou barvu způsobuje odnášení jílovité půdy a velmi dobře je tento jev viditelný na soutoku s Vltavou. Řeka je dlouhá celkem 225,9 km, 208,3 km je sjízdných na sportovní lodi. Celková plocha povodí činní 4350,3 km2.

Pramen řeky, který se nazývá Stružný potok, bychom hledali asi 1 km severozápadně od Šindelného vrchu 757 metrů nad mořem. Potok pokračuje do rybníku Velké Dářko a od jeho výtoku teče již jako říčka Sázava. O pramen Sázavy byly vedeny v minulosti mnohé spory, protože říčka odtékající z Velkého Dářka se dříve jmenovala Polná a současný Stružný potok byl uváděn v historických pramenech jako Sázava. To je logické i z hydrologického hlediska, protože se jedná o větší plochu povodí i větší průměrný průtok v místě soutoku obou zdrojnic.

Na řece můžete potkat i divočejší peřeje a velký spád. Konkrétně mezi Žďárem nad Sázavou (říční kilometr 208) a Přibyslaví (říční kilometr 184). Za Přibyslaví se údolí řeky otevírá a vlní se k Havlíčkovu Brodu (říční kilometr 163). Tak protéká až ke Světlé nad Sázavou (říční kilometr 144). Pod městem se údolí uzavírá a čeká vás nejkrásnější část tohoto toku – peřeje Stvořidla (od říčního kilometru 139 asi 5 km). Postupně řeka přechází do mírného středního toku přerušovaným jezy a bez proudím.

S peřejemi se setkáme opět pod Týncem nad Sázavou (říční kilometr 19) u Krhanic (říční kilometr 15). Tam řeku lemují hluboká údolí a strmé stráně, kde se v kamenném řečišti tvoří peřeje. Pod Mělníkem jsou k dispozici trampské osady (např. Toronto). Za Pikovicemi (říční kilometr 3,5) se tok řeky opět zklidní a vtéká do Vranské přehradní nádrže. U Davle se pak vlévá do řeky Vltavy.

Řeka Sázava je atraktivní a vodáky oblíbená. Pro ty, kdo mají rádi trochu adrenalinu, jsou ideální Stvořidla se svými peřejemi, a když je hodně vody, jsou peřeje i na dolním toku od Týnce do Pikovic. Aby byla sjízdná Stvořidla, je nutné, aby hladina řeky byla alespoň trochu zvýšena. Část pod Týncem je po většinu roku sjízdná až na období největšího sucha, která bohužel připadají právě na největší vodáckou sezónu v období letních prázdnin. Na středním a dolním toku mají vodáci perfektní zázemí. Jsou zde vodácké kempy, tábořiště a je zde k dispozici několik půjčoven s veškerým potřebným vybavením pro tento nádherný sport. Spodní část řeky Sázavy je velmi oblíbená, zejména proto, že se jedná o úsek sjízdný po většinu roku, navíc je blízko Prahy a s peřejemi. Díky tomu se zde plaví velké množství vodáku hned, co se oteplí, zejména o víkendech.

V létě je velmi oblíbený střední a dolní tok, který se nachází mezi Horkou nad Sázavou a Pikovicemi. Sázava je velmi oblíbená zejména svou nádhernou přírodou, peřejemi a mnoha sjízdnými jezy. Podél jejího toku se nachází i mnoho zajímavých míst s historickou hodnotou, např. Ledeč nad Sázavou, Český Šternberk, město Sázava, zřícenina Zbořený Kostelec či Týnec nad Sázavou.

Oblíbený úsek Stvořidla se nachází mezi Smrčnou a osadou Stvořidla u Ledče nad Sázavou. Je poměrně peřejnatý, jejich délka je cca 4,5 km a obtížnost se pohybuje podle průtoku mezi WW II a WW IV. Celá oblast spadá pod přírodní rezervaci Stvořidla.

  • Pramen řeky: rybník Velké Dářko
  • Délka toku (sjízdné) v km: 218 (208)
  • Podmínky: Sázava je jedna z nejhezčích řek v České republice zejména díky svým peřejím (Stvořidla a Krhanice – Pikovice). V případě silného toku a velké vody jsou velmi obtížně sjízdné (WW III). Na středním a dolním toku je mnoho jezů, které se dají projet
  • Nejhezčí úsek: peřeje Stvořidla pod Světlou nad Sázavou a Krhanice – Pikovice
  • Nebezpečný úsek: Stvořidla a Krhanice – za velké vody
  • Nebezpečné jezy: Horka 108,65; nejnebezpečnější jez na Sázavě Český Šternberk 75,50; Sázava – Černé Budy 54,65 a velmi nebezpečný jez v Kaňově 16,20 km
  • Obvyklý začátek a konec: Žďár n.S. 207.8, Přibyslav 184.4, Havlíčkův Brod 162.9, Světlá n.S. 144.2, Smrčná 139, Stvořidla 135.2, Ledeč n.S. 129, Poříčí n.S. 30.7, Týnec n.S., Krhanice 15.5, Pikovice 3.5
  • Přístup k řece: velmi dobrý (autem, autobusem i ČD)

Charakter řeky:

Na horním toku Sázavy je koryto široké 8-15 m a protéká zde lesnatým údolím. V těchto místech se rychlost plavby pohybuje od 4 do 8 km/h a pro splutí tohoto úseku jsou vhodné včetně raftu a kajaku i otevřené lodě. V tomto úseku si musí dát obzvlášť pozor začátečníci, konkrétně na peřeje Stvořidla na 139. říčním kilometru. Střední a dolní úsek se vyznačuje širším korytem řeky (15-25 m) a protéká zde lesy a pak údolím s chatkami. Rychlost plavby se zde zpočátku pohybuje okolo 4-5 km/h, poté proud sílí a dosahuje rychlosti 6-8 km/h. Pro splutí tohoto úseku jsou vhodné opět rafty, kajaky a otevřené lodě. Pozor si opět musí dát začátečníci, konkrétně na peřeje v úseku od Krhanic (15,5 km).

Obtížnost tras je následující:

Horní Sázava

Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod                 WW I+
Havlíčkův Brod – Smrčná                                   ZWC
Smrčná – Vilémovice (peřej Stvořidla)               WW II+

Střední Sázava

Vilémovice – Krhanice                                        ZWC

Dolní Sázava

Krhanice – Pikovice                                            WW II
Pikovice – ústí do Vltavy                                    ZWB

Berounka

Řeka vzniká soutokem Mže a Radbuza v Plzni a je ideální řekou pro začátečníky. Zároveň je známo, že se jedná o nejkrásnější řeku v České republice, která nabízí klidnou plavbu širokým údolím. Proplouvat budete kolem zřícenin hradů Libštejn, Krašov a Týřov. K vidění jsou skalní útvary, místa známá z knih Oty Pavla, Křivoklát nebo Karlštejn. Na Berounce jsou dvě chráněné krajinné oblasti, a to Křivoklátsko a Český kras. Jak již bylo zmíněno, jedná se o klidnou a jednoduše splavnou řeku:

Horní Berounka

Plzeň – Roztoky                     ZWC+

Dolní Berounka

Roztoky – ústí do Vltavy        ZWC

Jihlava

Po Sázavě představuje jednu z nejdůležitějších řek celé Vysočiny řeka Jihlava. Původ jejího názvu hledejme v německém Igel, tedy ježek. Kromě Vysočiny si jejího toku mohou všimnout také na západní Moravě. Pramení totiž v Jihlávce, skrz Vysočinu však teče až k Novomlýnským nádržím, do kterých také pramení.

Začneme-li od začátku, musíme se vrátit do roku 1197, kdy se o Jihlavě objevily první zmínky. Pokud se podíváme do historie, hrála tato řeka velký význam, její část totiž tvoří historickou hranici mezi územními celky Čechy a Morava.

Jestliže budeme chápat začátek zeměpisně, ocitneme se nedaleko obce Jihlávka, kde se nachází pramen řeky Jihlavy. Odtud směřuje její tok s mírnými výkyvy směrem k jihu. Cestou potkává význačná města, jako je Jihlava nebo Třebíč a neopomenutelná přírodní území. Protéká postupně skrze Křižanovskou vrchovinu, Jevišovickou pahorkatinu, Bobravskou vrchovinu a Dyjsko-Svratecký úval. Pokud budeme tato místa sledovat na mapě, dostaneme se po celkem 184,5 km k Věstonické nádrži. Před ní se Jihlava potká se Svratkou a odevzdá svoji vodu právě této jedné z Novomlýnských nádrží.

Za nejvýznamnější přítoky Jihlavy v celém 3117 kmvelikém povodí lze označit Oslavu, přitékající zleva a Rokytnou, která Jihlavu rozšiřuje zleva.

Jaká je Jihlava pro vodáky

  • Pramen: Jihlavské vrchy u Jihlávky
  • Délka sjízdného toku v km: 164

Řeka Jihlava je pro vodáky velmi oblíbenou destinací. Bohužel si nemohou užívat celé její krásy, splavné jsou pouze tři úseky (Horní, Střední a Dolní), na nichž si řeka chystá nejednu záludnost, poklidné úseky i části, kdy vám stoupne adrenalin do žil. O žádné veliké ochuzení se však nejedná, z celkových 184,5 km mohou vodáci vytáhnout své lodě na 164 z nich, pokud jim přeje dostatečný stav vody.

Horní úsek nabízí meandrující koryto, které se povětšinou rozléhá v krásném údolí. Cestou skrze tento úsek narazíte na krajské město Jihlava. Sem tam vás mohou překvapit padlé stromy, vyplatí se tak být v lodi pozorný.

Na středním úseku na vás již čeká širší tok s poklidnějším rázem.

Ve spodní části řeky, tedy na dolním úseku, narazíte na romantickou přírodu, vodní nádrže Dalešice a Mohelno. Jde o nejhezčí část plavby.

Z celkového pohledu lze proud řeky označit jako mírný, byť v první polovině lze u jeho ukázněnosti občas pochybovat. Veškerá jeho neplecha je však zastavena v Ivančicích, odkud vodáci pokračují již po velmi klidné vodě. Jde také o jediný úsek, který je splavný celoročně. U ostatních částí závisí na množství vody, většinou jsou tak splavné především v jarním období.

Charakter řeky

  • Horní úsek – pěkné údolí, lesy – vhodné pro otevřené lodě – vhodné pro znalé vodáky. Rychlost plavby se zde pohybuje v rozmezí 5 – 6 km/h
  • Střední úsek – údolí, lesy – vhodné pro otevřené lodě – vhodné pro začátečníky. Rychlost plavby se zde pohybuje v rozmezí 4 – 5 km/h
  • Dolní úsek – údolí, pak nížina – vhodné pro otevřené lodě – vhodné pro začátečníky. Rychlost plavby se zde pohybuje okolo 5 km/h

Obtížnost

  • Horní úsek (Dolní Cerekev – Vladislav) – WW I-
  • Střední úsek (Vladislav – hráz přehrada Mohelno) – ZW
  • Dolní úsek (Mohelno – Letkovice) – WW I
  • Letkovice – ústí do Dyje – ZWC

Splavnost

  • Horní a střední úsek – je splavný na jaře nebo po deštích
  • Dolní úsek – je splavný – záleží na pouštění z přehrady Mohelno (úsek od Ivančic je splavný celoročně)

Nejhezčí úsek cesty

Největší zábavu a nejkrásnější jízdu si užijete v úseku mezi Mohelnem a Ivančicemi. Ideální situace pro to, kdy nasednout do lodi je ve chvíli, kdy se nádrž Mohelno vypouští.

Nasedá se obvykle v kempu Mohelno v místě, kde silniční most přetíná řeku. Odtud si užíváte cestu plnou údolí, lesů, nížin a krásné přírody.

Ihned jak opustíte startovní místo, čeká na vás několik jezů. Jeden z prvních je u Mohelenského mlýna. Pokud se na něj necítíte, po břehu se lodě přenášejí vlevo. Po návratu na vodu a krátkém čase, který vyplníte pohledem na kolem řeky se rozprostírající louky a lesy, přichází další zajímavý jez, který naopak překonáte v pravé části. A to jak ve vodě, tak na suchu.

Poté se prostředí kolem vody změní. O slovo se přihlásí skály, které donutí koryto zúžit se. Změna se projeví i na charakteru řeky, sem tam se objeví těžší úsek nebo peřeje. Dokonce i na WW 2 obtížnosti.

Významným průjezdním bodem této trasy je Templštejn. Toto městečko se může stát místem pro váš odpočinek nebo ukojení turistických potřeb. Kromě oku lahodící přírody se zde nachází hrad.

Po opuštění Templštejna už na vás čekají pouze dva jezy – v Hrubšicích a Letovicích. Ve chvíli, kdy je, jeden zprava a druhý zleva, úspěšně zdoláte, již zaměřte vaše oči na levou stranu řeky. Až se objeví první kapky řeky Oslavy, je to pro vás znamení, že se blížíte do Ivančic. A když zde spatříte silniční most, znamená to vystupovat. Zde povětšinou končí pouť po nejkrásnějším úseku řeky.

Nebezpečné úseky na řece

Řeka Jihlava není pro vodáky nijak výrazně nebezpečným tokem. Pozor si musí dát pouze u několika jezů. Jeden z nich se nachází přímo v Mohelnu, další nepříjemný na vodní turisty čeká u Templštejna.

Shrnutí vodácké řeky Jihlavy

  • Nejhezčí úsek: Mohelno – Hrubšice (Za nejromantičtější úsek bylo považováno dříve údolí, které zůstalo pod vodami přehrad Dalešice a Mohelno.)
  • Nebezpečný úsek: nebezpečné jezy u Mohelna a Templštejnu
  • Obvyklý začátek a konec: Dolní Cerekev, Jihlava, Luka nad Jihlavou, Třebíč, Vladislav, Ivančice, Pohořelice
  • Tábořiště: Poušov, Kokštejn, Templštejn

Vodní díla na řece Jihlavě: Tok Jihlavy je na dvou místech uměle přehrazen:

  • vodní nádrž Dalešice
  • vodní nádrž Mohelno

Obce a města na řece Jihlavě: Jihlávka, Horní Ves, Horní Cerekev, Batelov, Dolní Cerekev, Kostelec, Dvorce, Rantířov, Jihlava, Malý Beranov, Luka nad Jihlavou, Bítovčice, Bransouze, Číchov, Přibyslavice, Třebíč, Vladislav, Kramolín, Mohelno, Biskoupky, Ivančice, Moravské Bránice, Nové Bránice, Dolní Kounice, Pravlov, Kupařovice, Medlov, Cvrčovice, Pohořelice, Přibice, Ivaň.

Metuje

Název řeky Metuje pochází původně z názvu Methuja, což má být z praindoevropského *medh- „prostřední“. Kdo neví, Metuje teče mezi Úpou a Orlicí, je tedy uprostřed. Podle legendy pochází její název ze spojení slov „med tu je“. Řeka Metuje teče jako levý přítok Labe v severovýchodních Čechách. Určitou svou částí zasahuje i do Polska a její povodí má rozlohu úctyhodných 607,6 km².

Pokud byste se chtěli podívat až na její pramen, musíte vystoupat do výšky 630 m v Broumovské vrchovině u Hodkovic, které leží na západ od nádherných Adršpašských skal. Na svém horním i dolním toku vytváří řeka hluboce zaříznutá údolí. Protéká i některými známými městy, zmínit můžeme Teplice nad Metují, Hronov, Náchod a Nové Město nad Metují. Ve výšce 248 m ve městě Jaroměř se vlévá do Labe a spolu s ní dále odtéká do Severního moře.

U ústí je průměrný průtok Metuje 6,08 m³/s.

Mezi vodáky je řeka Metuje velmi oblíbená. Život se na ní probouzí hned na jaře, jakmile odtaje sníh, kdy se sjíždí úsek z Náchoda do Nového Města v Pekelském údolí. Je to krásný, ale náročný úsek, na který by si měli troufnout jen pokročilí vodáci s dostatkem zkušeností a kvalitním vybavením na divokou vodu. Samozřejmostí jsou odpovídající lodě, vesty a helmy. Od Nového Města dále je již řeka jako beránek a stává se z ní poklidný nížinatý tok, na kterém je možné se plavit celoročně. Pod městem se toky dělí na starou a novou řeku. V létě se dá plout jen po řece staré, protože novou je možné sjet jen, když je dostatek vody. Stará řeka se 3x vrací do nového koryta a po zapojení se zase na dalším jezu rozpojuje. I stará má však místa, kde je dobré dbát větší opatrnosti. Časté jsou prudké meandry s občas padlými stromy, nízkými lávkami a rychlým proudem. Největší riziko spočívá v tom, že překážky nevidíte v dálce, ale až na poslední chvíli. Někdy tedy může být poměrně náročně zastavit a vystoupit, čemuž vůbec nepomáhají zarostlé břehy. Výhodou je, že většina spadlých stromů se dá podjet. Krásná příroda a klid na řece jsou lákavé a hodí se i na vícedenní plavby. Protože je koryto úzké, je řeka většinou sjízdná po celý rok.  Nová řeka se vine v napřímeném korytě, kde se vyskytují sem tam nízké a i dost nebezpečné stupně. Obezřetní buďte zejména pod ústím Rozkošského potoka, kde se navyšuje průtok a následují dva velmi nízké stupníky, které mají velká vývařiště. Tuto část určitě nepodceňujte, hrozí zde i utonutí.

Shrnutí základních informací o řece Metuje

Pramen řeky byste našli severně od Adršpachu v Broumovské vrchovině. Délka sjízdného toku je 69 km. Z hlediska obtížnosti patří horní úsek do skupiny ZW, střední úsek do WWII a dolní úsek opět do ZW. Řeku je možné sjíždět na kajaku či plastové kánoi. Rafty vhodné nejsou. Pokud nemáte vlastní loď a vybavení, existuje možnost, nechat si na řeku vybavení dovézt z některé z půjčoven lodí v okolí.

Horní a dolní úsek je splavný na jaře nebo v období, kdy hodně prší. Na dolním úseku se můžete projet takřka po celý rok, jen v limitních hodnotách musíte jet po starém řečišti. Horní a střední úsek mají šířku koryta v rozmezí 4 – 6 metru. Okolí řeky tvoří louky, lesy a pěkné hluboké údolí v úseku Peklo, který je doporučen hlavně pro zkušené vodáky. Celý horní a střední úsek je vhodný i pro začátečníky. Plavba trvá obvykle 3 až 4 dny. 

Na dolním úseku je šířka koryta okolo 8 – 12 m (staré řečiště 2-3 m). V okolí jsou hlavně louky a úsek je vhodný i pro začátečníky.

Asi nejhezčí úsek celé řeky je část zvaná Peklo, jsou zde opravdu krásná a hluboká údolí, která nebyla tvořena odsunem ledovce, jak by se někdo mohl domnívat, ale zařezáváním řeky do kopců. Tento jev je velmi ojedinělý, a to nejen u nás, ale i v Evropě.  Pod Šestajovicemi si dejte pozor, jsou zde velmi nízké jezy s velkým vývařištěm.

Plavba obvykle začíná a končí na trase Teplice nad Metují 68,9 km, Náchod – Bražec 31,7 km, Nové Město 21,6 km, Jaroměř 0. Plavbu je možné spojit s řekou Labe, Rozkošský potok. K řece je velmi dobrý přístup. Možno využít ČD k Novému Městu, ČD až v Jaroměři. Silnice jsou možné jen z mostů a občas. Utábořit se můžete v Adršpachu, Žabokrkách 47 km, Náchodě 38,5 km, v Novém Městě je pouze chatová osada bez stanů (23 km) a na staré řece Slavětín.

Vydra

Řeka Vydra je obdivována zejména pro svou krásu. Tok plný peřejnatých řečišť a obřích vymletých žulových balvanů, se vine v nádherné šumavské přírodě. Řeka protéká přírodní rezervací zvanou Povydří (asi nejvíce navštěvované místo na Šumavě) a je dlouhá 23 km.

Vydra je tedy součástí šumavských toků a na jejím soutoku s Křemelnou začíná řeka Otava. Je dlouhá (včetně zdrojnic) k soutoku s Křemelnou 23,1 km, povodí má plochu 146,2 km2. Roční průtok se počítá nad soutokem a je průměrně 4,13 m3/s. Vodáci mohou využít příjemný úsek z Modravy do Antýglu (4,8 km), kde obtížnost nepřesahuje WW III.

Od pramene (na svém horním toku) se nazývá Luzenský potok, u soutoku s Březnickým potokem vzniká Modravský potok. Ten teče k severu až k soutoku s Roklanským potokem a Filipohuťským potokem kousek od Modravy. Od tohoto soutoku se již nazývá řeka Vydra.

Řeka získala svůj název podle vydry říční, která v ní žije.

Hlavní zdrojnicí řeky Vydry a současně i Otavy se považuje Modravský potok s jeho přítokem Luzenským potokem.  Ten pramení na státní hranici s Německem na severozápadním svahu Luzného. Jsou zde Hraniční slatě v nadmořské výšce 1215 m.

Jak vypadá tok

Od pramene se řeka Vydra vine širokým, mělkým údolím až pod Březník, kde se tok náhle zužuje stejně jako údolí a jeho svahy jsou velmi příkré. Postupně se tento úzký prostor směrem k severu otevírá a řeka vtéká do kotliny u Modravy. Za kotlinou se vyderské údolí opět zužuje. Nemění se jen profil řeky, ale i sklon toku. Mezi Březníkem a Modravou teče řeka ve sklonu cca 4 ‰ a mezi Modravou a Antýglem 17,8 ‰. Za Antýglem se sklon ještě zvětšuje a svahy údolí jsou stále příkřejší. V korytě se nachází mnoho vymletých žulových balvanů, které vznikají působením silného proudu Vydry. Nad Turnerovou chatou tvoří Vydra prudký zákrut a mění směr z jihu na sever kolmo na východ a dále se točí na jihovýchod až severozápad. Tento směr udržuje až ke Kramlovu Mlýnu a u něj se vrací zpátky do původního směru. Na úseku dlouhém 1,8 km mezi Hálkovou chatou a cestou od Buchingrova Dvora má řeka sklon 55,6 ‰. V této části mají balvany velikost od 3 do 5 m a Vydra přes ně protéká v prudkých peřejích. V migmatitovém korytu se nalézají mnohé erozní tvary. Na úseku ke Křemelné se sklon začíná zmenšovat a údolí se více otevírá i prohlubuje.

Zajímavé informace o řece Vydra

Díky balvanům tvoří řeka hodně peřejí a kaskád. Působením vody a písku se v balvanech tvoří obří hrnce. Nejvíce jich můžete vidět u Antýglu. Nad údolím řeky na stráních jsou k vidění i zajímavá kamenná moře. U Čeňkovy pily se Vydra stéká s Křemelnou a odtud již teče řeka Otava. Na půli cesty mezi Antýglem a Čeňkovou pilou stojí Turnerova chata, kde je možné si prohlédnout expozici vydry říční, podle které nese řeka svůj název.

  • Nejhezčí úsek: celá řeka Vydra
  • Nebezpečný úsek: celá řeka – velký spád, balvany
  • Obvyklý začátek a konec: Modrava – Antýgl
  • Plavbu možné spojit s řekou: Otava

Podmínky pro vodáky

Jedná se o velmi náročnou řeku, která protéká v hlubokém zalesněném údolí, které má velký spád. Nachází se v Národním parku Šumava. Dříve byla plavba po Vydře zakázána. V současnosti je pouze omezována. Před vyplutím si raději ověřte stav na npsumava.cz.

Informace pro vodáky: Vydra je velmi náročná řeka protékající v hlubokém lesnatém údolí s velkým spádem. Je vhodná pro zkušené vodáky s dostatečnou výstrojí. Pro začátečníky určitě vhodná není. Plavba bývala dokonce zakázána, ale nyní je pouze omezována. Vodáci mohou využít příjemný úsek z Modravy do Antýglu (4,8 km), kde obtížnost nepřesahuje WW III.

Podmínky splouvání vymezuje návštěvní řád NP Šumava. Splavnost je omezena obdobím od 15.3. do 31.5. pouze o víkendech od 8:00 do 18:00 hodin. Povolené jsou pouze kánoe a kajaky. Výška hladiny je bez limitu. Nástupním místem je Modrava – parkoviště, soutok Modravského a Roklanského potoka a výstup je na pravém břehu v kempu Antýgl před lávkou pro pěší.

Na úseku od Antýglu k soutoku s Křemelnou je řeka označena obtížností WW IV – V+ a nesmí se po ní plout.

V Čechách se můžete vydat také na Ohři, Divokou Orlici, Jizeru, Lužnici nebo Otavu.

Kam na vodu na Moravě?

Nejen v Čechách, ale také na Moravě si vybere každý. Morava nabízí spoustu krásných řek jakými jsou např. Odra, Morava nebo Dyje.

Odra

Řeka pramení v Oderských vrších a protéká dvěma chráněnými krajinnými oblastmi. Horní a střední úsek je splavný na jaře (převážně v březnu a dubnu) nebo po deštích, dolní úsek je splavný většinou celoročně. V horní části po soutok s Budišovkou protéká řeka vojenskou oblastí Libavá a k vidění je přírodní a neupravované prostředí CHKO Poodří. Na Odře leží v Česku Odry, Studénka, Ostrava či Bohumín a dále pokračuje řeka do Polska. Odra je skvělá pro začátečníky a rodiny s dětmi.

Horní Odra

Ústí Budišovky – Heřmánky                      WW II

Střední Odra

Heřmánky – Suchdol nad Odrou              WW I-

Dolní Odra

Suchdol nad Odrou – hranice                   ZWC

Morava

Řeka pramení v Kralickém Sněžníku a pokračuje do Hornomoravského úvalu, kde protéká Olomoucí, a do Dolnomoravského úvalu, kde byl podél Moravy vybudován Baťův kanál. Největší průtok má Morava na jaře. V horní části je řeka divoká a sjízdná opravdu jen na jaře v době tání, od Hanušovic se proud zklidňuje a řeka se rozšiřuje. Od ústí Desné je Morava klidná a lemuje ji CHKO Litovelské Pomoraví. Není zde dovoleno tábořit a rozdělávat oheň. Před vyplutím byste se měli také podívat na omezení, jelikož jsou v určitých obdobích plavby zakázány. V dolní části meandruje řeka v úseku mezi Bzencem a Rohatcem, ale jinak je velmi klidná.

Podrobnější informace o řece Morava

Řeka Morava patří mezi nejvýznamnější řeky v České republice. Už z jejího názvu je patrné, že většina toku je situována právě na Moravu. Ačkoliv jí, jakožto jedné ze tří historických Zemí České republiky, dala řeka jméno, paradoxem zůstává, že na jejím území ani nezačíná, ani nekončí.

Pramen Moravy hledejme v Jeseníkách, konkrétně na úbočí Králického Sněžníku, kde kromě ní pramení i Liptovský Potok a Kladská Nisa. Vzhledem k tomu, že postupem kilometrů plyne voda z Moravy do Dunaje, který ústí do Černého Moře, patří Morava právě do jeho úmoří.

Z Králického Sněžníku pokračuje proud řeky směrem na jih, částečně na jihovýchod. Cestou protéká skrze nádhernou přírodu, ať již hovoříme o lesnatých pásmech kolem Hanušovic či polích a loukách mezi Rudou na Moravě a Mohelnicí. Zde překračuje hranici CHKO Litovelské Pomoraví, kterou opouští až v Olomouci. Z tohoto krajského města se vydává směrem na Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hradiště, až se dostane do Hodonína, od kterého tvoří hranici mezi Českou republikou a našimi slovenskými sousedy. Takto pokračuje k soutoku s řekou Dyjí. Po přechodu na Slovenské území charakterizuje řeka rozmezí mezi Slovenskem a Rakouskem. Její život definitivně končí po soutoku s Dunajem, odkud voda plyne až do Černého Moře.

I když se na řece Moravě nevyskytuje ani jedna přehrada, celkově jde o jednu z nejupravenějších a nejbezpečnějších řek na našem území. Většina meandrujících úseků byla pro dobro vodáků zkrácena a upravena.

Nejvyšší bod, od kterého je Morava sjízdná, se nachází v Hanušovicích. Jedná se však o úsek s horší sjízdností, který vyžaduje jistou míru zručnosti. Na cestu od nich až do Postřelmova, tedy obce zhruba 30 km po proudu, se vydávají pouze zkušení vodáci, a to pouze ve chvíli, kdy řeka disponuje alespoň průměrným vodním stavem. Vyskytují se zde nepřehledné zatáčky, naplaveniny či úzká místa. Často se tento úsek označuje jako paralela obdobně náročné části Vltavy, konkrétně v úseku Horní Vltavice – Lenora – Soumarský most.

V Postřelmově se do Moravy vlévá říčka Desná, která vodní stav zlepšuje. Jestliže horní část řeky je doporučována zejména pro zdatné vodáky, středních a nižších pasáží se mohou užívat i ti méně zkušení či dokonce začátečníci. Za vůbec nejhezčí úsek řeky se považuje Litovelské Pomoraví. Jedinou, zato velmi nepříjemnou, kaňkou na jeho kráse jsou neustále nepříjemní a život ztěžující komáři.

Pokud váháte mezi volbou nafukovacího raftu a plastové kánoe, druhá možnost bude vždy bezpečnější, zejména při průměrném a nižším vodním stavu. Pro větší jistotu v oblasti bezpečnosti je dobré se vybavit vestou. Pro děti a méně zkušené vodáky by se mělo jednat téměř o samozřejmost, těm zkušenějším je doporučováno nasadit si ji přinejmenším v blízkostech jezů a v místech, kde hloubka řeky dosahuje vysokých hodnot. Při případném převrácení je totiž nejdůležitější co nejrychleji se zorientovat a postavit na nohy, jinak hrozí riziko zaklínění pod přesahující větve či kmeny padlých stromů. Vesta v takovém případě může pomoci.

Nejnebezpečnější místo řeky se nachází v již zmiňované horní části. V průběhu jejího toku je možné místy narazit na padlé kmeny stromů. Pozor je nutné si dát na nebezpečných jezech:

  • ř. km. 329,8: jez Krupá (lze přenést vpravo)
  • ř. km. 262,1: jez Mladeč (lze přenést po obou stranách)

Co se týče vybavení, pokud nemáte vlastní, nachází se v okolí řeky několik půjčoven lodí, například v Přerově či Olomouci. Zde vám půjčí loď včetně veškeré potřebné výbavy a navíc přidají možnost dopravy. Kolem Moravy je bohužel minimum kempů ve srovnání s ostatními sjízdnými řekami, možnost ubytování v blízkosti řeky je tak ztížená. Nicméně přístup k ní je velmi dobrý, a to jak po silnici, tak po železnici. Výjimku tvoří pouze hraniční oblast a Litovelské Pomoraví.

Obvyklý začátek a konec: Velká Morava 344, Malá Morava 336.8, Hanušovice 328.1, Ruda 315.2, Postřelmov 301.5, Moravičany 272.8, Olomouc 234.6, Kroměříž 192.8, Rohatec 123

Charakter řeky:

Úsekšířka, typ korytaokolítyp lodědoporučeno prorychlost plavby
horní3 – 7m, od Hanušovic až 12 m a vícelouky, lesy, otevřené údolíraft, kajak, Pálavazkušené7 – 8 km/h
střední10 – 20 mlouky a lesyotevřenéznalé4 – 5 km/h
dolní20 – 50 mloukyotevřenézačátečníky4 km/h

Horní Morava

Chata Viléminka – Velká Morava                       WW III-IV
Velká Morava – Hanušovice                              WW III-
Hanušovice – Raškov                                        WW I+
Raškov – Postřelmov                                         WW I-

Střední Morava

Postřelmov – Olomouc                                       ZW

Dolní Morava

Olomouc – ústí do Dunaje                                  ZW

Dyje

Řeka přitéká i odtéká do Rakouska a je často omezována pro vodáky. Pokud chcete splouvat horní část, vyplatí se začít už v Rakousku, jelikož již po několika kilometrech na českém území leží Vranovská přehrada blízko Podhradí nad Dyjí. Od hráze do Znojma není možné řeku splouvat, jelikož se zde rozléhá národní park Podyjí. Vodáci splouvají řeku nejčastěji od Znojma po Novomlýnské nádrže, kde je množství meandrů a přírodní rezervace Meandry Dyje. Zámeckým parkem Lednicko-valtického areálu pak protéká Zámecká Dyje, která je dlouhá 11 km.

Horní Dyje

Hranice – vzdutí Vranovská přehrada                         ZWC

Střední Dyje

Vzdutí Vranovská přehrada – hrát                               ZWA
hráz – přehrada Nové Mlýny                                       ZWC

Dolní Dyje

Přehrada Nové Mlýny – ústí do Moravy                      ZW

Byl pro vás tento návod přínosný a dobře napsaný?

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 4.8 / 5. Počet hlasujících 5

Zatím nikdo nehlasoval, buď první!

Rady a tipy pro začínajícího vodáka
člun na vodě

Pokud se chce vodák vydat na dobrodružství, které řeka nabízí, první věc, kterou řeší, je to, na čem se bude >>>

Poznejte hrad Hněvín
Hrad Hněvín

Hrad Hněvín leží na stejnojmenném vrchu, který se nachází v malebném městě Most. Hrad ovšem již není původní, ten byl totiž >>>

Související články
0 komentářů

Zatím nejsou k dispozici žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.