Jak vybrat kytaru

Určitě znáte tu atmosféru, když si můžete se všemi zazpívat do kytarového doprovodu u ohně. Na kytaru by v tu chvíli chtěl umět hrát každý. Dobrou zprávou ale je, že naučit se hrát na kytaru není zase tak složité. Po naučení pár základních akordů hned zahrajete mnoho písniček, a proto není učení na kytaru tak ubíjející jako když se učíte hrát od nuly třeba na saxofon. Procvičíte si tím navíc nejen prsty a zápěstí, ale také rytmické cítění. Jak si však vybrat takovou kytaru, aby vám sedla do ruky a byla pro vás tou pravou?

Typy kytar aneb jakou muziku budete hrát?

V prvním kroku při nakupování kytary je nutné se nejprve zamyslet nad tím, co se budete chtít na kytaru naučit hrát a jaký hudební styl vás nejvíce láká. Budete si chtít jen tak doma zazpívat, uspat dítě, nebo si zahrát u táboráku? Nebo více holdujete klasické muzice či hře v kapele? Po rozhodnutí mezi těmito aspekty byste měli být schopni zvolit, která kytara pro vás bude nejvhodnější.

První možností je klasická kytara, někdy nazývaná také španělská kytara nebo španělka, která má nylonové struny, jež jsou příjemnější pro začátečníky a měkké polštářky na prstech díky nim nemají pocit, že se jich chcete zbavit. Díky tomuto typu strun, na které se hraje pravou rukou nehty, je výsledný tón zaoblenější a zní tzv. kulatě, zatímco při hře na kovové struny se vytváří sluchově poznatelný ostřejší a zvonivější tón. Právě klasická kytara s nylonovými strunami se doporučuje začátečníkům z toho důvodu, že takový hráč ještě nemá ztvrdlé polštářky na prstech a je proto pro něj jednodušší a příjemnější hrát na měkčí struny. Po pár nahraných hodinách si však prsty na nátlak dokážou zvyknout. Kovové struny se na klasickou kytaru nedoporučuje natahovat, jelikož vyžadují silnější tah, který by mohl vést k utržení kobylky a zničení kytary. Na tento typ kytary si zahrajete klasickou hudbu či flamenco.

Druhou možností je akustická neboli westernová kytara, jež je typická tím, že se na ni hraje pravou rukou trsátkem a jelikož se na ni natahují kovové struny, zvuk je průraznější a pádnější. Hodí se proto více pro rytmickou hru nebo hraní melodické linky.

Třetí možností je elektrická kytara, která nejčastěji láká muzikanty, jenž touží hrát v kapele. Výsledný zvuk je závislý nejen na samotné kytaře, ale také na zesilovači. Proto budete možná muset počítat s vyšší počáteční investicí. Tento typ kytary však rozhodně stojí za to vyzkoušet už jen proto, že je možné zvuk upravovat v ekvalizéru. V případě, že vás chytne chuť cvičit v noci, je možné zapojit zvuk do sluchátek a sousedi tak můžou dále bez povšimnutí spát.

Na závěr dodáváme shrnutí hudebních stylů, které můžete na jednotlivé kytary zahrát. Na klasickou kytaru je vhodné hrát především klasickou hudbu. Na akustickou kytaru je vhodné hrát jazz, blues, folk, rock, country atd. a na elektrickou kytaru styly jako jazz, blues, metal, rock, folk, funky apod.

Jaká velikost kytary je pro vás vhodná?

Ideální velikost kytary se určuje často podle věku, na který se klade důraz především u dětí. Je totiž důležité, aby kytarista pohodlně dosáhl do všech poloh na hmatníku a hra pro něj byla co nejjednodušší. Pokud koupíme dítěti větší kytaru, než by bylo pro jeho tělesné dispozice vhodné, bude pro něj hra na ni výrazně složitější. Nedoporučuje se však také kupovat kytaru menší. Z tohoto zájmu o hraní na kytaru se může stát oblíbený koníček a u kytary prosedíte několik hodin denně. Pokud však budete mít špatnou velikost kytary, můžou vás z nepřirozeného posedu začít bolet záda, zápěstí apod.

Jednoduchá poučka říká, že by měl kytarista při klasickém držení kytary dosáhnout rukou na hlavu kytary. Nejdůležitější je proto délka rukou a zda hráč dosáhne do všech míst bez toho, aby se musel přehnaně natahovat, nebo naopak krčit a různě se kroutit. Při základním měření můžete změřit délku napnuté levé ruky (záleží, zda je hráč pravák nebo levák, vždy se však měří ruka blíže hmatníku), konkrétně od konce dlaně po střed hrudníku. Tato délka by měla být větší než délka kytary od konce hlavy až po konec ozvučného otvoru. Pokud vybíráte kytaru pro dítě nastupující do základní umělecké školy, je dobré si na tyto aspekty dát pozor, jelikož učitelé si na správnou velikost kytary svých žáků často potrpí.

U akustických kytar nejsou rozměry standardně dané a záleží na pohodlném úchytu hráče, jelikož tělo téměř každé akustické kytary je odlišné a při jejím návrhu a zpracování se dá s tvarem improvizovat dle požadavků muzikanta. Obecně jsou však akustické kytary považovány jako vhodné pro pokročilejší hráče a dětem se doporučují klasické kytary které se vyrábí v několika standardních velikostech, a to od vel. 1/8 až 4/4 (též nazývána celá kytara). Dle věku dítěte jsou vhodné velikosti následovné:

• věk od 3 do 7 let – velikost kytary 1/8–1/4
• věk od 7 do 9 let – velikost kytary 1/2
• věk od 9 do 12 let – velikost kytary 3/4–7/8
• věk 12 let a více – velikost kytary 4/4

Jaký korpus by měla mít vaše kytara?

Korpusem je míněno tělo kytary, tedy ta širší část, která dle odrážení zvuku mezi deskami vytváří konečný tón a ovlivňuje, jak se tento tón nese. Profesionálové si proto potrpí na celkové zpracování nejen krku pro příjemnější hmat, ale také zpracování těla a lpí na poloze každého lubu, jelikož právě tato preciznost má vliv na výsledné znění kytary. Cenově se však tyto kousky profesionálů pohybují velmi vysoko.

V současnosti se vyrábí tři typy korpusů, které se liší strukturou výchozího tónu. Prvním typem je vrstvený neboli překližkový korpus, který je zároveň také nejvíce produkovaný. Je vhodný pro začátečníky, jelikož vyžaduje minimální údržbu, vydrží cestování, změny teplot, žár u ohně a mnoho okolních vlivů. Dalším typem je polomasivní korpus, což znamená, že se přední deska vyrábí z masivního dřeva, zatímco boky a zadní deska jsou vyrobeny z vrstveného materiálu. Zvukově se díky tomuto ozvláštnění liší a polomasivní kytary nabízí bohatší a plnější zvuk. Jelikož je jejich součástí dřevo, které se může rozpínat či smršťovat v souvislosti s okolními vlivy, péče o tento typ kytary je náročnější. Není proto na škodu kontrolovat vlhkost místa, kde se kytara nachází. Třetím typem je pak celomasivní korpus, jež má přední desku, boky i zadní desku vyrobenou z celomasivního dřeva. Je proto nutné se o nástroj pravidelně starat a nevystavovat jej zbytečně stírání teplot a okolním vlivům. Tato starost se však muzikantovi vždy vrátí, a to v podobě nádherně znějícího rozléhajícího se zvuku.

Kytara a její příslušenství

Nejvíce potřebným příslušenstvím na kytaru je obal nebo kufr, který dokáže nástroj ochránit před deštěm, mírně také před mrazem či horkem nebo před odřeninami a škrábanci. Pro začátečníka určitě postačí obal, jenž je cenově dostupnější než kufr. Poškodit kytaru je však bohužel jednoduché už jen tím, že se překulí či sjede a spadne na zem. Pokud si dítě nese svou kytaru v obale, je dobré jej upozornit, že kytara sahá několik centimetrů nad jeho hlavu a že má dávat na kytaru pozor. Nejčastějšími vadami, se kterými je nutné zajet k opraváři, je právě zlomená hlavice nebo odlepená kobylka.

Pro zajištění delší životnosti kytary je vhodné na ni koupit stojan. Jedná se totiž o nástroj, který velmi snadno sklouzne při opření o stěnu apod. a rozhodně se nevyplatí mít kytaru položenou jen tak někde v rohu pokoje. Nejedná se navíc o velkou investici a rozhodně vám kytaru zachrání před každodenní nedbalostí. Pokud máte omezený prostor na podlaze, je možné koupit závěsný stojan na stěnu, do kterého se kytara pověsí za hlavici. Tímto způsobem se z vašeho oblíbeného nástroje může stát navíc dekorace do interiéru.

Ke kytaře se jednoznačně hodí ladička, která se vyrábí hned v několika provedeních. Dnes se však často od klasických ladiček upouští a lidé ladí své kytary dle ladičky, kterou si stáhnou prostřednictvím aplikace do svého smartphonu. Pro běžné užívání je tento postup dostačující. Je jen potřeba si dát pozor na přesnost ladičky, jelikož precizně naladěný nástroj je základem úspěchu, a především pro začátečníka je nutné, aby se naučil po sluchu rozpoznat tu správnou tóninu. Profesionální hráči mají již jednotlivé ladění tak naposlouchané, že používají ladičku jen velmi zřídka. Po několika odcvičených hodinách bude také nutné jednou za čas vyměnit struny. Někdy se může stát, že struna praskne, to se však děje jen v ojedinělých případech. Mnohem častějším důvodem pro výměnu je zkrátka fakt, že se struny ohrají a není tak již možné, aby vydávaly takový tón jako nově natažené struny.

Pro kytaristy je velmi důležité umět držet rytmus, a to nejen proto, že mnoho z nich hraje i s jinými muzikanty, ale také proto, že onen rytmus v hudbě udávají. Pro nacvičení skladeb, kde na rytmu doslova záleží, je vhodné využít metronom, na kterém je možné si přímo nastavit rytmus, jemuž můžete jen ztěžka utéct. Z dalšího příslušenství se vám určitě budou hodit trsátka či prstýnky nebo řemeny na kytary pro snadnější držení ve stoje. Po nacvičení základních dovedností můžete přejít na hraní s kapodastrem či slidem.

Jak zrušit účty na sociálních sítích

Většina lidí vlastní alespoň jeden účet na sociálních sítích, ať už je to Facebook, Instagram nebo Twitter. Během času se >>>

V jakém pořadí sledovat Star Wars filmy

Fanoušci Star Wars (neboli Hvězdných válek) po celém světě se nemohli dočkat. A je to tady. Na začátku roku 2020 >>>