Jak na piercing
Piercingy jsou oblíbeným doplňkem a prostředkem, jak vyjádřit svůj osobitý styl. Dle čeho se však rozhodovat, jaký piercing si zvolit a jak si jej nechat aplikovat? Jak si vybrat správnou osobu, která vám piercing píchne/nastřelí, a co jsou to akupunkturní zóny? Na všechny tyto otázky budete znát odpovědi po dočtení tohoto článku.
Obsah:
Kde se vzaly piercingy a o co se jedná?
I když dnes již můžeme vidět různě pokroucené názvy jako piersing, pirsink, pírsing apod., samotný pojem vzniknul z anglického pierce, které v překladu do češtiny znamená propíchnout. Jedná se tak o výstižné pojmenování, když vezmeme v uvážení, jak se takový piercing zavádí. Povolaná osoba provede vpich do kůže, do něhož zasadí okrasný šperk. Piercingy byly vždy záležitostí estetiky a módy a jejich počátky sahají až 5 000 let zpět na dějinné ose. V těchto dobách byl piercingům přisuzován rituální a náboženský význam, který je do jisté míry vnímán ve spojitosti s těmito doplňky i dnes. V průběhu věků si piercingy přisvojovaly za svůj stylový doplněk různá společenská hnutí i kapely, a tak neustále rostla oblíbenost těchto ozdob, z velké části také díky fanouškům a sympatizantům, jenž toužili vypadat jako jejich idolové.
Kam s nimi? A bolí to?
Piercing je možné aplikovat téměř kdekoliv na těle. Místy, na kterých pěkně vynikne a na která se dává nejčastěji, jsou například obličej (na něm především uši, nos, rty a jazyk), pupík, bradavky či genitálie. Zda a případně jak moc aplikování piercingu bolí, je samozřejmě z velké části otázkou individuálního prahu bolesti. Najdou se lidé, kteří berou samotné vpichování vyvoleného šperku jako příjemnou událost, jelikož si plní sen o své vyvolené vizáži a vnímají bolest jako pocit, který je spojen s cestou, jež je dovede k tomuto vzhledu. Není však ostuda, když člověku při vpichování ukápne slza i přes to, že se snaží vypadat statečně. Stále se jedná o zásah do těla, který každý vnímá jinak.
Jako snad při všem hraje velkou roli psychika. Pokud budete očekávat ohromnou bolest, je možné, že vás překvapí, že to zase až taková hrůza nebyla. Pokud však budete brát vpichování na lehkou váhu, je možné, že vás jeho bolestivost zaskočí. Při běžných podmínkách vám totiž nikdo nezaručí, že jakýkoliv zásah do těla neucítíte. Mnoho lidí, jež aplikováním piercingu prošli, se shoduje, že existují místa, která jsou více či méně bolestivá.
Místy vpichu, které jsou nejméně bolestivé, jsou například jazyk, ušní lalůčky, obočí. Do méně bolestivých se dají stále zařadit místa jako nos, pupík, piercing typu madonna nebo labret. Mezi bolestivé spadají bradavky, ušní chrupavky či septum. Za nejvíce bolestivé je pak považováno aplikování piercingů do genitálií, a to např. piercingů dydoe, apadravya či ampallang. Je však nutné znovu zopakovat nejdůležitější faktor, kterým je opravdu to, že každý vnímáme bolest jinak. Při aplikaci proto zapomeňte na zbytečné strachy, uvolněte se, zhluboka dýchejte a užijte si tento krok ke svému krásnějšímu vzhledu.
Kde si nechat píchnout piercing a jaká je cena?
Dostupné jsou tři varianty toho, kým a kde si nechat piercing píchnout. Každá má své výhody i nevýhody a je proto nutné pečlivě zvážit, která je pro vás ta ideální.
První možností je nechat si píchnout piercing u doktora. Lékaři mají spoustu znalostí, co se týče lidského těla, jedno jim však chybí. Tím chybějícím článkem je bohatá zkušenost v této oblasti. Přece jen totiž dělají mnoho jiných činností a nezaměřují se přímo na piercingy. Je proto možné, že někteří doktoři nebudou rozumět tak dobře materiálům a jednotlivým typům piercingů tak, jako např. zkušený zaměstnanec ve studiu, který tyto znalosti využívá ve své každodenní práci. Při aplikaci se navíc může kvůli nedostatečné praxi a faktu, že mnoho lékařů nepoužívá kleště, stát, že nebude piercing např. tak rovný a v požadovaném místě. Ceny lékařů jsou sice nižší než ve studiu, ale ne vždy musíte mít štěstí na doktora, který odvede čistou práci.
Druhou a zároveň tou nejvhodnější možností je návštěva specializovaného studia. Ve valné většině případů se jedná o místo, na kterém naleznete zkušené lidi, ale také bezpečné zázemí. Piercer dokáže svému klientovi poradit, jaký šperk si zvolit, prokonzultuje veškeré výhody i nevýhody, vysvětlí mu, jaký materiál je vhodný apod. Díky svým zkušenostem dokáže navíc přistupovat ke klientům více individuálně, jelikož dokáže např. pochopit, že má člověk z aplikace piercingu strach apod. Piercer se zkrátka v této oblasti orientuje mnohem více než lékař a umí proto odpovědět na spoustu otázek, které se týkají nejen samotné aplikace, ale také hojení vpichu a případných problémů. Ve studiu je navíc možné si nechat píchnout většinu typů piercingů, a to do různých oblastí těla, zatímco doktoři mají z některých oblastí respekt, jelikož nemají dostatečnou praxi v aplikaci. Pokud se navíc jedná o novější typ piercingu, je možné, že jej doktor ani nemusí znát. Nevýhodou může být to, že salony nenabízí lokální anestezii, díky které se bolest výrazně utlumí. Je potřeba také zmínit, že v salonech bývá aplikace piercingu dražší než u lékaře. I když se však jedná o estetickou záležitost, stále při ní zasahujeme do svého těla, a proto se vyplatí si za aplikování piercingu připlatit pro předejití nepříjemným problémům.
Třetí možnost bychom nejraději ani nezmiňovali, ale vzhledem k tomu, že mnoha lidem vyvstane na mysli, zmíníme ji jako odstrašující příklad. Touto nebezpečnou možností je aplikování piercingu doma. Ať už máte v plánu si piercing píchnout sám, nebo o to chcete požádat kamaráda, radíme vám, abyste si to raději rozmysleli. Taková aplikace totiž přináší hned několik rizik. I když si o píchání piercingu načtete velké množství informací a budete mít pocit, že se z vás stal profík, můžete si (nebo někomu) stále uškodit. V domácím prostředí se vám například s vysokou pravděpodobností nepodaří vytvořit kompletně sterilizované prostředí jako je tomu u lékaře či ve specializovaných studiích. Může se to zdát jako maličkost, ale nikdo nechce zažít situaci, kdy místo vpichu začne nepěkně hnisat a kdy se do vpichu dostane infekce. Nekvalifikovaná osoba vám pak nepředepíše vhodné léky a nedá vám potřebné informace o léčbě. Při nevhodné aplikaci může piercing vést nedostatečným množstvím kůže, kvůli čemuž se vytrhne, či vyroste, nebo může být nasazen křivě. Nic z toho rozhodně nestojí za to a pokud vás neodradil tento výčet, můžete si přečíst příběhy lidí, kteří takto experimentovali a kterým soukromá aplikace piercingu nedopadla úplně růžově. Někteří z těchto nepoučených a odvážných se svěřují se svými nezdařenými příběhy (i fotodokumentacemi) hojně na blozích apod., aby se z jejich chyb poučili ti, kteří dostali stejný nápad, jako tehdy oni. Jedinou výhodou jsou minimální náklady. To však jen v případě, že se vše povede tak, jak má, a neutratíte „ušetřené“ peníze za léky a nápravy; o poškozeném zdraví ani nemluvě.
Cena aplikování piercingu se bohužel nedá jednotně stanovit, jelikož se odvíjí hned od několika aspektů, kterými může být použití/nepoužití anestetika, umístění piercingu, aplikování vlastního šperku apod. Píchnutí ušního piercingu však nepřesahuje 1 000 Kč.
Hojení místa po piercingu může trvat pár týdnů, ale i několik měsíců, vždy záleží na místu vpichu, ale i typu piercingu.
Piercing do ucha
Nejvhodnější náušnice a šperky pro piercing do ucha jsou vždy vyrobené z kovů nezpůsobujících alergickou reakci, jakými jsou např. zlato nebo platina. Náušnice by měla být do kompletního zahojení malá, nebo alespoň velmi lehká, aby příliš nezatěžovala hojící se místo vpichu. Typů piercingů do ucha je opravdu mnoho, nejvhodnější je však využít pro piercing ušní chrupavky labredy nebo barbelly, pro piercing chrupavky u vchodu do ušního kanálu pak labred. Jednotlivé názvy piercingů jsou spojené také s místem jejich aplikování. Kreativitě se nikdy meze nekladou, níže si však uvedeme ty nejčastější. Hojení piercingu v ušním lalůčku trvá asi 10 týdnů, zatímco piercing v ušní chrupavce se může hojit až jeden rok. V době hojení by se neměl piercing vytahovat.
Kromě standardního umístění náušnice (lobe), které se vpichují nedlouho po narození dítěte, jsou hojně zastoupeny také následující typy. Helix je piercing aplikovaný u horního okraje ucha. Nejtypičtější jsou pro něj malé činky nebo kroužky, které pěkně kopírují tvar ušního okraje. Jelikož tento piercing prochází chrupavkou, je k hojení potřeba delšího období. Někdy může kvůli tomuto umístění docházet k nechtěnému zachytávání o oděv při oblékání. Dalším známým typem je industrial nacházející se v chrupavce horní části ucha a spočívá v propíchnutí dvou nebo více bodů ucha spojených jedním šperkem, kterým je typicky podlouhlá činka. Oblíbeným piercingem je tragus, přičemž již samotný název v překladu odkazuje na malý výběžek uprostřed ucha. Jedná se o oblast tvořenou chrupavkou, pro kterou jsou typické náušnice ve tvaru kroužků kopírujících tvar této ušní oblasti nebo malé činky.
O propichování ucha je často debatováno ve spojitosti s hustou koncentrací akupunkturních zón, které je možné aplikací piercingu narušit. Jestliže máte obavy z porušení některé z oblastí, je vhodné konzultovat se specialistou své úmysly s piercingem v jednotlivých oblastech. S ušním lalokem jsou spojeny akupunkturní body očí, čela, žaludku, jazyka, mandlí, úzkosti, podrážděnosti a deprese. Tragus je spjat s akupunkturními body a konkrétně zahrnuje nadledvinky, hltan, nos, ústní dutinu, chuť na sladké a imunitu. Protikozlík (nacházející se nad lalokem naproti kozlíku) je spojován s akupunkturními body dělohy, malátnosti a nevolnosti. Anti-helix je spjat se srdcem, slezinou, plícemi či žaludkem a rameno anti-helixu (výstupek, kterým je zakončena horní část protihlemýždě) je spojeno se slinivkou břišní, ledvinami, zácpou a sciatickým nervem. Crus helix (stočené rameno helixu) je spojen se střevy, žlučníkem, dělohou a vysokým tlakem. Helix, který je největší částí ucha, je celkově spjat se záhlavím, krční páteří, hrudníkem, rameny, játry, rukama, pažemi, zápěstími, lokty, prsty na rukou a nohama.
Piercing nosu
Nosní piercing dokáže efektivně zvýraznit rysy obličeje a je viditelný na první pohled. Jedná se o piercing, který byl oblíbeným doplňkem příslušníků hnutí hippies (v 60. letech) a později byl převzat punkovým hnutím. Pro piercing nosu je doporučeno používat decentní neboli malé a tenké kroužky se zdobením či hrotem, pro piercing nosní přepážky pak barbell. Piercing nosu se většinou zahojí do dvou měsíců. Je však potřeba, aby daná osoba netrpěla např. alergií spojenou s rýmou, aby se v daném období nezanesla do místa vpichu infekce.
Falešný piercing
Piercing zvaný falešný nebo také fake piercing je alternativou pro ty, kterým se líbí tato ozdoba jako součást osobního stylu, ale z různých důvodů si jej nemůžou dovolit (nebo jej nechtějí) nosit neustále. Často to může být kvůli netolerujícímu okolí, jakým může být např. zaměstnání, škola, rodiče apod. Tyto piercingy jsou nasazovací nebo magnetické a je možné je snadno sundávat. Jsou určeny k bezbolestnému nasazení na nos, ucho či ret. Výhodou falešných piercingů je možnost jejich střídání, díky kterému můžete snadno a rychle měnit svou vizáž.
- 62SDÍLENÍ
- Sdílet s přáteli
- Vytisknout
0 Comments