Jak vybrat střešní krytinu na plochou střechu

příprava na střešní krytinu

Jednoduchá otázka, ale složitější odpověď. Nejdříve si musíme odpovědět na otázku, o jakou plochou střechu se jedná. Existují tři hlavní kategorie plochých střech:

  1. Průmyslové střechy
  2. Střechy na rodinných domech
  3. Malé stavby

Průmyslové střechy

Na průmyslové střechy jako výrobní haly, velké obchody nebo sklady se používají osvědčené a na montáž nepříliš náročné systémy, které musí být ovšem provedeny kvalitně s důrazem na detaily u prostupů a ukončení střechy.

Může se jednat například o stropní konstrukci tvořenou trapézovým plechem, na kterém je parotěsná zábrana, různě vysoká izolace a hydroizolace. Tyto prvky mohou mít různé modifikace ale princip je stejný. Skladba je vždy určena projektem s ohledem na její určení, provozní vlastnosti, životnost a cenu. Jako hydroizolace se používají dva základní materiály, asfaltové pásy a PVC fólie.

Střechy na rodinných domech

Ploché střechy na rodinných domech se používají na moderních projektech, kde má projektant větší volnost a může vytvořit zajímavé a hlavně funkční stavby. Ploché střechy jsou levnější a lépe se izolují. Dnešní materiály dokáží vytvořit zajímavé kombinace s dlouhou životností. Například obrácená skladba střechy, zelená střecha, různé terasy, nebo umožňuje umístit na střeše ozdobné prvky a rostliny. Možností je opravdu mnoho. Jen se musí dbát na kvalitu provedené práce, protože případná netěsnost způsobí daleko větší škody než stejná závada na šikmé střeše.

Malé stavby

Na malé stavby jako jsou pergoly, dřevníky, garážová stání nebo zahradní domky se dá použít cokoliv. Hlavním kritériem je spád střechy a cena. Na střechy s malým spádem použijeme asfaltové pásy, nebo PVC fólii. Tam kde je spád větší můžeme dát různé plechové krytiny typu Ruuki, asfaltové šindele nebo i tašky.

Střechu většinou děláme jednou za život a vyplatí se o ní více popřemýšlet. Nejde vždy jen o barvu krytiny a cenu, ale o její vhodnost na konkrétní objekt. Možnost údržby a hlavně životnost.

Jakou krytinu na bungalov

Bungalovy tvoří velkou část nově postavených domů a jejich střechy s menším spádem nastolují otázku jakou krytinu zvolit. Při stavbě nového domu sice tyto věci řeší architekt, ale výběr použitelných krytin je natolik bohatý, že může do použitého projektu vložit více různých variant.

Bungalovy mají většinou krovy z příhradových vazníků a hodí se na ně lehká krytina. Jako nejlevnější variantu, můžeme zvolit asfaltový šindel. Ale pozor, nemyslím tím levný šindel, který si pořídí neznalí lidé a potom se diví, že střecha je za deset let v hrozném stavu. Myslím tím kvalitní šindel s podkladním pásem k tomu určeným. V žádném případě nepoužívejte jako podklad asfaltovou papírovou lepenku, ta vlhkem bobtná a narušuje krytinu. Na zabudované klempířské prvky (oplechování komínu, závětrné lišty…) bych zvolil hliník v barvě krytiny.

Další levnou variantou jsou skládané plechové krytiny typu Lindab. Na trhu je dostatek variant a tak si jistě vyberete tu svou. Jen si pohlídejte správnou montáž.

Variantou k plechovým taškovým krytinám jsou falcované (drážkované) krytiny na připravený zámek – klik, které se do sebe jen zacvaknou. Mají různou šířku pásů a působí dekorativně. Jejich výhoda je ta, že nejsou vidět spojovací prvky, což si myslím je dost důležité hlavně pro jejich životnost. Nepleťte si tuto krytinu s ručně falcovanými krytinami, ty se na bungalov moc nehodí.

Vlákno cementové krytiny, dříve známé jako eternit. Ne, nebojte se, azbest v nich není a svojí rozmanitostí dokáží vytvořit krásnou a na pohled hodnotnou střechu. Vyrábí se i jako napodobení břidlice. Ale s malým sklonem střech na bungalovu je jejich použití omezené.

Krytiny pro ploché střechy

Kdysi, v dávno minulých dobách byly ploché střechy vnímány jako problematické. Bylo to dáno materiály, které zdaleka nebyly tak kvalitní, jako jsou ty současné. Díky rozmanitosti vyráběných produktů můžeme vytvořit plochou střechu, na jakou si vzpomeneme. Může být prakticky i neviditelná, spojená s přírodou a napojená na okolní terén.

Nejčastější provedení je dáno množstvím panelových domů a jejich rekonstrukcemi, na které jsou používány hlavně asfaltové modifikované pásy. Pokud se stávající stará krytina odstraní a provede se zateplení s natavením asfaltového souvrství s tloušťkou minimálně 8mm a kvalitními klempířskými prvky je životnost takové střechy i více než 50 let.

Další variantou vhodnou pro panelové domy je zateplená střecha s hydroizolací tvořenou PVC fólií o minimální tloušťce 1,5 – 1,8mm. Jestliže tuto střechu ochráníme kačírkem, bude její životnost srovnatelná s krytinou z asfaltových pásů.

Velice vhodnou variantou je takzvaná obrácená skladba střechy – hydroizolace je položena jako první a na ni leží izolace z nenasákavého extrudovaného polystyrenu s ochrannou vrstvou z betonu. Cílem takové střechy je ochránění hydroizolace před povětrnostními vlivy a UV zářením. Velká výhoda je také stálost teploty, ve které je hydroizolace umístěna. Její životnost se tak velice zvýší a vyrovná se rentabilita jejího pořízení.

Krytiny na plochých střechách se musí dělat opravdu kvalitně, i ta sebemenší chyba se časem projeví a může způsobit u střech s obrácenou skladbou doslova katastrofu.

Mezi velké výhody plochých a rovných střech patří jejich nižší pořizovací cena a větší variabilita objektu. Jen je potřeba věnovat větší pečlivost výběru prováděcí firmy.

Skutečná životnost střešních krytin

Zjistit skutečnou životnost střešních krytin není až takový problém, stačí se dívat kolem sebe a porovnávat. Staré tašky bobrovky jsou na střechách sto let a někdy i více. Životnost břidlicových střech určoval jen stav hřebíků, kdyby použili měděné, střecha by vydržela i dvě stě let. Ale to byly staré materiály, často kvalitnější než ty co používáme dnes. Současný trend jsou peníze a zisk. Materiály jsou navrhovány s určitou optimalizací, podle mě tak na 40 až 60 let. Kvalitní glazované tašky vydrží sice 100 let bez problému, ale v optimálním prostředí na odvětrané a dobře navržené a udělané střeše. Nebudeme se zde držet tvrzení výrobců a prodejců střešních krytin, ale reálných podmínek životnosti vycházející nejen z mé praxe více než 45 let.

Podmínky a vlastnosti hodnocených střech

Jako samozřejmé bereme v potaz, že všechny střechy byly provedeny kvalitně a podle tehdejších norem. Nedá se hodnotit stejná krytina provedená dobře a lajdácky. Rozdíl je podle mě až 50% životnosti. A to nemám na mysli jen občasné zatečení, ale existují i další důležité faktory jako odvětrání, izolace, použité materiály pod krytinou, umístění a kvalita kotevních prvků nebo nevhodný sklon střechy. Dalším důležitým faktorem životnosti střechy je prostředí, ve kterém se střecha nachází. Je přirozené, že životnost střechy v čistém prostředí národního parku a průmyslové aglomerace nebude stejné.

Skutečná životnost střešních krytin

Skutečná životnost tedy nebude nikdy přesná, ale o přibližný odhad se můžeme pokusit:

  • Ploché střechy – PVC fólie 1,5 až 2mm 30 – 50let
  • Ploché střechy – asfaltové modifikované pásy typu Elastek 30 – 60 let
  • Asfaltové šindele – levné 10 – 25 let
  • Asfaltové šindele – kvalitní 25 – 50 let
  • Plechové střechy ocelové kotvené typu Lindab 30 – 50 let
  • Plechové střechy drážkované AL, TiZn, 50 – 100 let
  • Taškové střechy z pálené krytiny 70 – 100 let
  • Taškové střechy betonové 50 – 80 let
  • Skládané střechy Beronit (eternit) 40 – 60 let
  • Břidlice s měděným oplechováním 100 a více let

To je takový základní přehled životnosti střešních krytin. Velké rozdíly v životnosti krytin jsou dány jejich výrobní kvalitou, tloušťkou použitého materiálu a kvalitou provedení. Velice důležitá je také pravidelná kontrola a hlavně údržba střešní krytiny, ta dokáže prodloužit životnost střechy o 10 až 20 let.

Životnost klempířských prvků.

Je důležité si uvědomit, jak klempířské prvky ovlivňují životnost celé střechy. Samozřejmě, můžou se po čase vyměnit, ale je to zásah do střešního pláště a ten nemusí vždy dopadnout dobře. Jediné co jde bez problémů vyměnit, jsou střešní podokapní žlaby.

Jako příklad nevhodně použitého materiálu bych uvedl – oplechování komínu v kvalitní taškové krytině pozinkovaným plechem, který může být po třiceti letech na konci životnosti. Zde by měla být použita ideálně měď, nebo silnější Ti-Zn. Svůj účel splní i hliníkové oplechování v barvě, kterou potřebujeme.

Rekonstrukce střechy se provádí většinou jen jednou za život a zaslouží si trochu se nad ní zamyslet. Kvalitní krytina s vhodnými klempířskými prvky se vám odmění dlouhou životností. Střecha je přece jen koruna stavby, a měl by na ní být hezký pohled.

Jak prodloužit životnost asfaltové krytiny

Za své dlouholeté praxe jsem viděl spoustu střech, které nebyly udělány dobře, nebo na ně byl použit nevhodný materiál, který zbytečně zkrátil jejich životnost. Problémem je, že majitel to nepozná, střecha vypadá na první pohled dobře.

Správně provedené souvrství asfaltových pásů má docela dlouhou životnost, ale pokud již krytina na vašem domě dosloužila a chcete střechu zateplit, musíte udělat kompletní rekonstrukci. Jako příklad použijeme plochou střechu na rodinném domě, kde je skladba – betonová mazanina, penetrační nátěr a dva asfaltové pásy, klempířské prvky z pozinkovaného plechu.

Rekonstrukce by měla začít vypočtením tepelné ztráty střechy.

Většinou stačí zateplení střechy o tloušťce 15 až 20 cm polystyrenu EPS 100, nebo jinou izolaci, minerální vatou, extrudovaným polystyrenem nebo můžete použít Pir desky, ale to už záleží na finančních možnostech stavebníka.

Asfaltované pásy nemusíte nutně demontovat, ovšem pokud není ve špatném stavu podkladní beton. Pak stačí vyřezat boule, opravit trhliny a máte vytvořenou základní parotěsnou vrstvu.

Atiky se musí ve většině případů vyzdít tak aby byly minimálně 15 cm nad novou izolací, je velice důležité je kompletně zaizolovat až do kraje aby byly chráněny do doby, než na ně přijde oplechování. Jestliže budete zateplovat i fasádu, musíte na atiku ukotvit OSB desku širokou podle tloušťky zateplení. Deska musí mít mírný spád do střechy!

A teď to důležité – souvrství hydroizolace musí být více než 8 mm. To je opravdu důležité

Příklad – použijete polystyren (bez nakašírovaného asfaltového pásu), na něj se nalepí samolepící asfaltový pás, který má většinou 3 mm. A jako vrchní vložku modifikovaný pás s posypem o standardní tloušťce 3,8 až 4,2 mm. Celkově má tato vrstva cca 7 mm. A to je špatně, je to na hranici použitelnosti. Bohužel se tato kombinace často používala. Taková skladba střechy málokdy vydrží plánovaných 40 – 50 let. Už při montáži je zatěžována a namáhaná pracovníky, kteří provádí další práce – oplechování atiky nebo hromosvody. Posyp je odírán, spoje jsou namáhány teplem, souvrství je tenčí a tím je i více deformováno chůzí pracovníků.

Dalším problémem jsou kotvy, i když se polystyren často k podkladu lepí, kotvit se podle norem musí. Potom se kotvy přelepí jen záplatou 15 x 15 cm a na to nalepí vrchní vložka. Je to funkční, ale určitě ne kvalitní.

Jak tedy postupovat? Provést všechno až po nalepení samolepícího pásu, zakotvit střechu a přelepit kotvy záplatami, které na okrajích nahřejeme a uhladíme.  Na prostupy střechou použít systémové prvky a dát si záležet na správném opracování detailů. Před nalepením druhé vrstvy hydroizolace si střechu důkladně prohlédneme, jestli nedošlo k poškození první vrstvy izolace.

Pokud máme jako první vrstvu asfaltový pás o tloušťce cca 3 mm, potom musíme v každém případě použít jako vrchní vrstvu silnější pás minimálně 5,2 mm, abychom dosáhli celkovou tloušťku souvrství více než 8 mm.  Ano, je to dražší, ale v celkové skladbě střechy to není až taková položka a výrazně tím zvýšíme životnost střechy. Jestliže máte na střeše něco, co chodíte kontrolovat, musíte nalepit další vrstvu o šířce 45 cm na stávající hydroizolaci. Tím si vytvoříme bezpečný chodník a střechu máme chráněnou proti prošlápnutí. Stejný postup zvolíme, když máme na střeše něco položené, třeba květináče.

Další důležitou věcí je každoroční kontrola střechy, nejlépe na jaře. Prohlédneme si spoje asfaltových pásů, odstraníme listí, které se drží v rozích střechy. Ale hlavně – nechodíme po střeše, když je více než 15°C

Atiky by měli být z lakovaného hliníkového plechu spojené stojatou drážkou, na kterou se upevní hromosvod.

Jestliže vám střechu provádí firma, už víte co si máte pohlídat a zkontrolovat.

Pozor na kondenzaci u plochých střech

Problém s kondenzací vodních par se projevuje hlavně v zimním období. Je způsoben proniknutím teplého vzduchu z interiéru k nepropustné chladné překážce, kde se vysráží a v podobě kapek steče do interiéru. Vznikají tak situace kdy zákazník volá firmě, že do střechy zatéká, ale on je leden, už měsíc neprší, nesněží, tak jak tam může zatékat, že?

Jeden takový příběh se nám stal na ploché střeše s asfaltovými pásy. Jednalo se o část střechy na starém čtyřpatrovém domě, kde byl sklon střechy vytvořen trámy s malým sklonem a pod střechou tak vznikl malý prostor 40 – 60 cm, který nebyl zateplen. Jednalo se jen o výměnu starých asfaltových pásů za nové a majitelka nechtěla z finančních důvodů tento prostor zateplit. Provedli jsme tedy opravu střechy, půdu jsme odvětrali a předali hotové dílo. Střecha přestála všechny letní bouřky a přívalové lijáky, takže jsem ji považoval za dobře provedenou.

Jenže v únoru mi majitelka volala, že do střechy zatéká. Bylo mi to divné, když už měsíc mrzlo. Po kontrole střechy jsem nenašel, žádnou díru ani prasklinu, střecha byla naprosto v pořádku. Pod střechou byl mokrý strop o průměru asi jeden metr. Vypadalo to divně a ze začátku jsem nemohl najít příčinu. Podotýkám, že přes střechu byly vyvedeny a dobře zaizolovány prostupy odvětrání kanalizace i kabely k anténě.

Všiml si toho až jeden zaměstnanec, v rohu místnosti byla schovaná trubka se starou kanalizací, která nepokračovala na střechu. Nedalo se nic dělat, otevřeli jsme střechu a našli trubku od staré kanalizace překrytou papírem, který vlivem teplého vlhkého vzduchu po čase shnil. Teplý vzduch z kanalizace tak kondenzoval na nové a chladné krytině. Vzniklá vlhkost stékala po vnitřní straně asfaltových pásů a vytvořila toto ,,zatékání”. Vyvedli jsme odvětrání nad střechu, osadili odvětrávací komínek a bylo po problému. Událost je stará asi 15 let a střecha je v pořádku. Proto je důležité pečlivě zvážit své schopnosti a případně oslovit profesionální firmu.

Jak si vybrat firmu na rekonstrukci střechy.

Plánujete rekonstrukci střechy a nevíte jak na to? Nevíte jak si firmu vybrat? A hlavně jak nenaletět a nepřijít o peníze? Pomoci několika základních pravidel, se vyvarujete těch nejhorších chyb.

Začínáme

Máte rodinný dům, kde stav střechy je již natolik špatný, že se nevyplatí běžná oprava a musíte vyměnit celou krytinu. Je jedno jaký typ střechy máte, zda je šikmá nebo plochá, tyto pravidla platí obecně.

Rozpočet – nejlépe položkový

Vyberte si několik firem ve svém okolí a požádáte je o vypracování cenové nabídky na vaši střechu. Každé firmě poskytněte stejné informace o tom, co po nich požadujete. Jako příklad můžeme zvolit variantu – mám na šikmé střeše tašky a budu chtít zase tašky, třeba betonové červené a klempířské prvky z pozinkovaného plechu. Jako druhou variantu chci tašky pálené, červené a klempířské prvky z Titan – Zinkového plechu 0,6mm. Nebo něco jiného, záleží jen na vás, co preferujete.

V této fázi jde o to poskytnout realizačním firmám naprosto stejné údaje a požadavky kvůli srovnání cenové nabídky pro stejnou variantu střechy. Pokud byste tohle neudělali, tak si nikdy nevyberete tu nejlepší nabídku. Firmy budou kombinovat materiály a tvrdit, že jejich nabídka je jiná a samozřejmě lepší než ostatní. A rada nakonec – rozpočet by měl být položkový. Firma, která přinese rozpočet na třech, čtyřech řádcích, tu bych okamžitě vyřadil.

Výběr realizační firmy

Po předání rozpočtů od vybraných firem si prostudujte jejich nabídky. Pokud předložili přehledný položkový rozpočet, jistě nebude pro vás problém srovnat si ceny a jejich nabídky na dobu realizace a délku záruky.

Pozor, ta nejnižší cena nebývá ta nejlepší!

 Firmy zkouší různé finty a cenu se později snaží navýšit. Pomáhají si různými skrytými vadami střechy. Samozřejmě se to může stát, po demontáži krytiny se zjistí, že krov je částečně uhnilý a musí se měnit trámy, ale to je viditelná vada a řeší se to dodatkem ke smlouvě o dílo.

Dalším kritériem je délka poskytnuté záruky. Běžná délka by měla být 60 měsíců.

Pozor i na přehnaně dlouhou dobu záruky, takové firmy často po několika letech končí!

Výhodou také je, když je realizační firma z blízkého okolí. Může se stát, že si vyberete kvůli nízké ceně firmu, která má sídlo třeba 150km od vás a to se potom špatně komunikuje.

Dost důležité jsou reference, po každé firmě byste měli požadovat ukázku realizace podobné stavby i s kontaktem na majitele. A tomu majiteli byste měli v každém případě zavolat a zeptat se jak byl spokojen s provedenou prací a vystupováním firmy.

Realizace zakázky

Po pečlivém výběru a zvážení i ostatních okolností jste si vybrali realizační firmu, dohodli jste si cenu, délku prováděných prací, financování díla, délku záruky, penále a datum zahájení prací. Výborně, to vše musí obsahovat Smlouva o dílo (SoD), kterou uzavřete s vámi vybranou firmou.

Návrh SoD většinou připravuje zhotovitel díla, ale můžete si ji, pokud tomu rozumíte, připravit sami. V každém případě si SoD pořádně přečtěte, než ji podepíšete. Financování díla se provádí formou zálohy za provedené dílo, nikdy nedávejte peníze dopředu. Můžete se dohodnout třeba na poskytnutí jedné zálohy cca 30-40% z ceny a zbytek po úspěšném předání díla bez závad. Po dokončení zakázky vám firma předá kompletně hotové dílo na připraveném formuláři – Zápis o předání díla. Dokument obsahuje údaje nutné k předání stavby. Pokud je dílo v pořádku a bez závad předáno, zaplatíte zbytek z dohodnuté ceny.

Pozor, dílo může být předáno a vy budete muset zaplatit, i když bude střecha vykazovat několik drobných závad. Ale opravdu jen drobných. Je to z důvodu ochrany zhotovitele, který by nemusel dostat nikdy zaplaceno, protože by si objednatel stále vymýšlel další a další drobné závady.

A rada na závěr:

Pokud této činnosti vůbec nerozumíte a nepoznal byste, jestli firma použila deklarované materiály uvedené v rozpočtu, nebo jinak stavbu šidila, najměte si člověka z oboru, který bude stavbu kontrolovat za vás. A nezapomeňte si tuto podmínku dát do Smlouvy o dílo.

To je tak ve zkratce to nejdůležitější. Pokud jste však šikovní a máte dostatek zkušeností, můžete se opravy domu pustit klidně i svépomocí. I ze starého a zanedbaného domu se dá citlivou rekonstrukcí vytvořit hezký domov k příjemnému bydlení.

Příklad:

Pojďme se podívat, jak se to podařilo v malé vesnici v podhůří Jeseníků.

Podle majitele byl domek v poslední době používán k nájemnému bydlení. Byl v takovém stavu, že odhadce nedoporučil nemovitost k ručení úvěru, což asi hovoří za vše. Novému majiteli se však domek líbil. Zaujal ho svou dispozicí – čtverec s rozměry 8 krát 8 s malou verandou, stanovou střechou a zahradou okolo domu.

Nejhorší prací bylo vyklizení objektu, bývalí nájemci dům neskutečně zaneřádili a tak si majitel, ale hlavně jeho bratr, užili své. Bez respirátoru by to nešlo. Dále následovalo vybourání podlah, okopání omítek a starých rozvodů. Po těchto hrubých pracích již následovala klasická rekonstrukce, kterou si majitel spolu s bratrem prováděli sami. Jen dva druhy práce museli udělat odborníci – kompletní rozvody a odpady vody spolu s podlahovým vytápěním a elektriku s revizí. Další práce už si prováděl majitel sám, samozřejmě s velkou pomocí svého bratra. Jen tak na okraj chci poznamenat, že bratrům je dohromady 125 let!!! Dům má v současné době hotovou střechu a zateplenou fasádu. Interiér je kompletně nový i s nábytkem. Zbývá dodělat malá koupelna v patře. Na jaře bude práce pokračovat venkovními úpravami. Chystá se nový plot, okrasná zahrada a hlavně dřevník s pergolou. No jak se říká – na baráku je pořád co dělat.

Ať už se rozhodnete při rekonstrukci vašeho domu oslovit firmu nebo si vyhrnete rukávy a pustíte se do toho sami, přeji vám hodně štěstí a především úspěšnou práci.

Mohlo by vás zajímat:
Jak opravit sluchátka – poškozený kabel, konektor či jack

Každý to určitě zná. Chtěli jste poslouchat svou oblíbenou hudbu se sluchátky, která ale odmítla spolupráci a nehrají. Buď jedno, >>>

Jak opravit odřenou či poškrábanou koženku
blank

Koženka je poměrně běžný materiál, který používáme na nábytek. Přichází v mnoha různých barvách a někdy může mít taktéž i vzory. >>>

Související články
0 komentářů

Zatím nejsou k dispozici žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Pošlete odkaz na článek přátelům