Vše o insolvenčním rejstříku

Insolvenční rejstřík stejně jako obchodní rejstřík je dostupný každému. Jak se v něm ale orientovat a jak vlastně přesně probíhá insolvenční řízení? Jaké subjekty jsou do něj zařazeny a na koho se obrátit v případě problému? Jak dlouho je dlužník v rejstříku zveřejněn a je možné požádat o insolvenci opakovaně? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte v tomto článku, který předkládá přelouskanou verzi často složitě pochopitelných frází ze zákoníku.

Insolvence

O platební neschopnosti neboli insolvenci mluvíme, pokud není dlužník schopen splácet své dluhy věřiteli i přes to, že má snahu dluh splácet. Pokud tuto snahu nemá, jedná se o platební nevůli. Jednoduše řečeno se v insolvenci jedná o soudní řízení, ve kterém může být dlužník částečně nebo úplně zbaven svých dluhů. Jelikož pokud není osoba schopná splácet své dluhy, obě strany, dlužník i věřitel, se dostávají do nevýhody. Proto je tento stav regulován v právním řádu České republiky, uveden je v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Tento zákon popisuje tři druhy situací, kterými je platební neschopnost, předlužení a hrozící úpadek.

První zmíněná platební neschopnost nastane, pokud má dlužník 30 dní po termínu splatnosti minimálně dva dluhy a zároveň není schopen je dále platit. Platební neschopnost nastává ale také v situaci, kdy dlužník neposílá své platby déle než tři měsíce, a také v situaci, kdy věřitel nemůže k vyrovnání dluhu využít exekuce nebo platebního rozkazu.

Předlužení se může týkat právnické i fyzické osoby a nastane, pokud má dlužník vyšší závazky, než je částka, kterou činí jeho celkový majetek. Dlužník může podat návrh na insolvenční řízení, pokud se ocitnul v úpadku, ale také v situaci, kdy lze vzhledem ke všem okolnostem důvodně předpokládat úpadek nastane, tzn. je ve stavu hrozícího úpadku, a že nebude dlužník schopen včas a řádně splnit své peněžité závazky.

O insolvenci může požádat fyzická osoba, OSVČ i právnická osoba a většinou se jedná o osobu, která má více dluhů, jenž nedokáže splácet. Po požádání je zastaveno jakékoliv vymáhání dluhů a po podání návrhu se dluhy dále neúročí. Aby bylo oddlužení schváleno, musí být schopný dlužník zaplatit minimálně 30 % celkových dluhů v následujících pěti letech, a proto musí mít také dostatečný příjem. Jinou možností je prodej dlužníkova majetku a poté uhrazení dluhů věřiteli z částky prodeje.

Insolvenční řízení

Jako insolvenční řízení se označuje soudní řízení, jehož předmětem jednání je úpadek. Jednání má celkem tři fáze, a to zahájení, průběh a ukončení. Insolvenční řízení se zahájí návrhem na povolení oddlužení, který je podán na příslušný soud, jenž řízení povede. Soud nejpozději do tří dnů po přijetí návrhu vydá vyhlášku.

Od zahájení insolvenčního řízení nesmí dlužník nijak nakládat se svým majetkem nebo zapříčinit jakékoliv změny v jeho skladbě a využití, mohl by totiž být později součástí řízení. Nesmí také splácet splátky svému věřiteli či věřitelům, aby nedošlo k ukončení insolvenčního řízení z důvodu upřednostnění věřitele. Dluhy začne opět splácet po rozhodnutí soudu a po přidělení správce. Samotný začátek i průběh řízení může kdokoliv sledovat v online v insolvenčním rejstříku. Nachází se v něm dokumenty, jakými jsou např. podání návrhu, zprávy insolvenčního správce apod.

Průběh insolvenčního řízení začíná rozhodnutím soudu o úpadku. Samotné rozhodnutí o úpadku vydané soudem musí obsahovat zjištění úpadku dlužníka, ustanovení insolvenčního správce pro dané řízení, údaj o začátku účinku rozhodnutí, výzvu věřitelům, kteří musí správci sdělit svá zajišťovací práva k dlužníkovu majetku, výzvu věřitelům k přihlašování pohledávek a uložení povinnosti sestavit. Soud určí společně s rozhodnutím o úpadku správce, ten provede nejprve soupis majetkové podstaty, tedy udělá seznam veškerého majetku, přičemž musí dlužník spolupracovat a umožnit přístup ke získání těchto informací. V případě nevpuštění do osobního majetku nařídí prohlídku soud. Dále správce přezkoumá přihlášené pohledávky, tzn. přezkoumá pravost dluhů a jejich právní základ. Pokud správce zhodnotí nesprávnost některého prvku v přihlášce pohledávky, má možnost pohledávku popřít.

Další jednání je pak závislé na způsobu řešení úpadku, kde hraje roli, zda je, či není řešením úpadku oddlužení. Úpadek se řeší splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty s maximálním trváním pět let nebo prodejem majetkové podstaty a uspokojení věřitelů z této částky.

Ukončení insolvenčního řízení nastává v případě splnění veškerých podmínek. Ve splátkovém kalendáři dochází k ukončení po uplynutí maximální doby nebo po uhrazení 100 % závazků a také nákladů insolvenčního správce. Pokud ale dlužník neplatí v průběhu pravidelné měsíční částky, ztratí svůj pravidelný příjem, dojde k většímu zadlužení či zkrátka porušuje pravidla insolvence, dojde také k ukončení insolvenčního řízení.

Subjekty dominující v insolvenčním řízení

V insolvenčním řízení dominuje dlužník, věřitelé, věřitelské orgány, insolvenční správce, státní zastupitelství a likvidátor dlužníka. Dlužník je subjekt práva, který je povinný ze závazkového právního vztahu k plnění vůči věřiteli. Ve zkratce řečeno je dlužník právnická či fyzická osoba, která má dluh vůči věřiteli. Věřitel je naopak subjekt práva, který je oprávněný ze závazkového právního vztahu požadovat plnění po dlužníkovi. Věřitelským orgánem je věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů. Slouží k organizaci věřitelů, jelikož není možné jednat s každým věřitelem zvlášť. Insolvenční správce je přidělen soudcem a musí podávat věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu zprávu o stavu insolvenčního řízení minimálně jednou za tři měsíce. Správce musí být nestranný, a proto je možné, aby byl vyloučen v případě podjatosti. Likvidátor dlužníka má právo na náhradu, nutné výdaje a na přiměřenou odměnu, kterou určuje insolvenční soud na návrh správce v souladu s právním předpisem.

Insolvenční rejstřík

Insolvenční rejstřík je informační systém veřejné správy a jedná se o veřejně přístupnou databázi, kterou spravuje Ministerstvo spravedlnosti ČR. V tomto rejstříku je možné nalézt maximální množství dostupných informací o insolvenčních řízeních. Díky rejstříku je také možné jednotlivé řízení sledovat. Jsou zde totiž shromažďovány veškeré údaje, které se týkají insolvenčního řízení, vstupů insolvenčních správců, zákonem stanovené informace o dlužnících, soudní rozhodnutí a další. K nalezení jsou aktuální, ale také ukončené řízení. Jak již bylo zmíněno, rejstřík je veřejně přístupný. Je obecně doporučeno, aby si věřitel hlídal průběh řízení svého dlužníka.

Do databáze vstoupíte kliknutím zde (https://isir.justice.cz/isir/common/index.do).

Jelikož byl rejstřík spuštěn v lednu roku 2008, není možné dohledat v databázi záznamy z insolvenčního řízení před tímto obdobím. Tyto informace a záznamy z období před rokem 2008 jsou k dohledání v evidenci úpadců.

Vyhledávání v rejstříku

V insolvenčním rejstříku můžete nalézt informace o právnické či fyzické osobě. Vyhledávat je jednoduché. K hledané právnické osobě se dostanete pomocí několika údajů, např. zadáním identifikačního čísla organizace, obchodního jména atd. Pro vyhledání určité osoby je potřeba zadat osobní údaje. V tomto případě stačí zadat jméno, příjmení, rodní číslo nebo datum narození. Databáze ale umožňuje hledat pomocí spisové značky, např. zadáním konkrétního roku, v rozšířeném vyhledávání.

Po vyhledání příslušné osoby je v detailu zobrazen přehledný insolvenční spis řazen dle dat času zveřejnění, ve kterém se dozvíte název krajského soudu, spisovnou značku, údaje o dlužníkovi, informace o insolvenčním správci a o průběhu řízení. Informace jsou dále řazeny do oddílů pomocí písmen – A (řízení do úpadku), B (řízení po úpadku), C (incidenční spory), D (ostatní dokumenty) a P (přihlášky).

Zápis a vymazání z insolvenčního rejstříku

Dlužník je do rejstříku zapsán v momentě zahájení insolvenčního řízení a je zveřejněn následujících pět let až do chvíle, kdy nabyde právní moci rozhodnutí o skončení insolvenčního řízení. Pokud je insolvenční návrh zamítnut z důvodu nesplnění podmínek či udání nedostatečných důvodů, zastaven pro nedostatek podmínek řízení nebo v případě zpětvzetí návrhu či zamítnutí návrhu, může si dlužník zažádat o vymazání z insolvenčního rejstříku po dobu tří měsíců od chvíle, kdy nabylo rozhodnutí právní moci. Zápis se v tomto případě znepřístupní do 15 dní od doručení žádosti soudu.

Opakovaná insolvence

I když dojde po uplynutí lhůty k vymazání (respektive ke znepřístupnění) dlužníka pro veřejnost, insolvenční soud si informace uchovává. A to především z důvodu, že je možné o insolvenci požádat opakovaně, i když se jedná o nejistý krok. Soud totiž musí tyto případy pečlivě posoudit a vyhoví jim jen v případě, kdy se prokáže neúmyslné opakování. K tomuto závěru soud dospěje pomocí analýzy finanční gramotnosti dlužníka a shledá, že nevyužívá situace a nemá v plánu opakovaně poškodit věřitele půjčením a nesplacením pohledávky. V jiném případě je požadavek zamítnut.

Jak podat výpověď

V dnešní době je změna práce mnohem častější záležitostí, nežli tomu bylo v minulosti. Měnit práci je běžné klidně ob rok či >>>

Jak být produktivní

Vaše ráno vytváří základ První hodina po probuzení je pro váš den zásadní. Měli byste ji věnovat něčemu, co vás >>>