Jak se zbavit syndromu vyhoření a co pomáhá k návratu do běžného života

muž se syndromem vyhoření

5
(1)

Tento syndrom není důsledek infekce, ale spíše o narušený duševní stav, který se často vyskytuje u osob pracujících v povoláních, která vyžadují každodenní mezilidskou komunikaci. Může se jednat o duševní stav opisovaný jako celková únava, vyhasnutí jiskry. Nadměrně se objevují pocity beznadějného smutku a bezbrannosti a postižený z velké části postrádá radost a chuť do života.

Syndrom vyhoření se objevoval i v dřívější době

Syndrom vyhoření byl znázorněn díky americkému psychoanalytikovi Herbertu J. Freudenbergerovi v roce 1974. Je zřejmé, že ať už je to jakkoli, tato porucha se jistě vyskytla v dřívějších dobách. Může se jednat o běžnou duševní a citovou únavu způsobeným dlouhodobým stresováním a ovlivňuje z větší části jedince pracující v oblastech, jako je zdravotnictví, školství a sociální práce. Zkrátka v oblastech, které vyžadují každodenní mezilidský kontakt.

Syndrom vyhoření se od depresí a únavy liší tím, že zpočátku ovlivňuje pracovní oblast (ostatní oblasti života člověka zpočátku neovlivňuje ani v nejmenším). Postupem času se však může dostavit deprese nebo přetrvávající únava. Nejpozornějším příznakem vyhoření jsou pochybnosti o smyslu práce. Vyhoření ovlivňuje dámy stejně často jako muže a zdá se, že počet „vyhořelých“ lidí rychle roste. Na pracovníky jsou kladeny stále větší požadavky a se zdokonalováním inovací dochází k situacím, kdy jeden člověk musí vykonávat práci několika osob. To způsobuje stres a nátlak a vyhoření není daleko.

Jak se porucha vyhoření vyvíjí

Syndrom vyhoření je dlouhodobý a táhnoucí se zdravotní problém, ve kterém lze popsat pět běžných fází:

  1. Fáze nadšení, kdy pracovník zpočátku překypuje elánem a vitalitou. Pro svou práci je ochoten obětovat prakticky cokoliv. V práci nachází uspokojení a satisfakci, a tak přehlíží své volnočasové aktivity a rekreační plány.
  2. Fáze stagnace, která se vyznačuje skutečností, že úvodní nadšení opadá a člověk začíná zjišťovat, že ne všechno je tak dokonalé, jak si původně myslel. V této fázi se navíc objevuje potřeba relaxačních cvičení.
  3. Fáze nespokojenosti nastává, když se člověk začne zabývat příčinou své práce. Tyto otázky nejčastěji vycházejí ze špatných zkušeností s nespolupracujícími klienty nebo nadřízenými.
  4. Fáze nereagování přichází po dlouhém období nespokojenosti a může být běžným východiskem pocitů frustrace. Dělník neplní přední a životně důležité povinnosti a považuje svou práci za bezvýznamný zdroj peněz pro své živobytí.
  5. Stádium vyhoření je konečným stádiem a pracovník od této chvíle jeví známky vyhoření. Může se jednat o období emocionálního a tělesného vyčerpání.

Kdo je nejvíce ohrožen

Syndrom vyhoření může ovlivnit v podstatě kohokoli, kdo vykonává nějakou činnost dlouhodobě. Nemusí se jednat pouze o jedince v „dělnické“ pozici. V každém případě jsou vyhořením nejvíce ohroženi jedinci pracující v rámci tzv. pomáhajících povolání — jedinci, kteří pracují s osobami vyžadujícími nabídku pomoci. Zdravotničtí pracovníci, instruktoři, sociální specialisté, analytici a tak dále jsou vystaveni velkému riziku. Kromě toho jsou ohroženi specialisté na komunikaci (správci telefonů, spisovatelé, obchodní zástupci atd.) a lidé vykonávající nemotivující práci, která nekoordinuje jejich schopnosti.

Z hlediska identity jsou ohroženi zejména jedinci s vysokými nároky a touhami, kteří se do své práce vrhají s neuvěřitelnou dychtivostí a jistotou. Nevhodný je také perfekcionalismus, extrémní dojemnost a sklon k workoholismu.

Jaké je riziko u syndromu vyhoření?

Bylo popsáno několik rizikových faktorů, které přispívají k vyhoření. Běžně je nejčastějším spouštěčem nátlak a frustrace v práci. Kromě toho je však možné příčiny izolovat do tří základních oblastí:

Individuální faktory

Jedná se o určité osobnostní sklony, které zahrnují například neschopnost požádat druhé o pomoc, sklon k workoholismu a vysokým nárokům na sebe sama a z velké části zvýšenou zranitelnost vůči stresovým okolnostem.

Pracovní faktory

Jedná se jistě o sklony specifické pro danou práci. Rozšířená frekvence výskytu vyhoření je pozorována u zaměstnání, kde se den, co den rutinně vykonávají stejné činnosti. Důležitou částí je taktéž přístup vedení, protože nízká inspirace nebo střety při rozhodování o pracovních místech mohou navíc mnohem rychleji vést k syndromu vyhoření.

Organizační faktory

Nedostatky v řízení, hromadění a zvyšování požadavků na pracovníky nebo práce bez dostatečného odpočinku navíc hrají rozhodující roli při rozvoji syndromu vyhoření.

Jakou nasadit prevenci proti vyhoření dle odborníků?

Existuje několik norem, které nabízejí pomoc při předcházení vyhoření. Patří mezi ně skvělé mezilidské a přátelské vztahy. Protože návštěva a kvalitní kontakt se společníky může nabídnout pomoc při předcházení vyhoření. Dalším pozitivem může být manažer, který si je výjimečně vědom nebezpečí vyhoření a pořádá pro své zástupce různé semináře a workshopy na téma syndrom vyhoření. Důležité je umět si užít kvalitní odpočinek, který budete mít pravidelně a najděte si koníčka, kde ze sebe dostanete náboj.

Jaké jsou příznaky poruchy vyhoření

Porucha vyhoření se projevuje na několika úrovních. K psychickým příznakům patří především odpor a nezájem o práci, ztráta nadšení a pracovního nasazení. Objevují se také problémy se soustředěním a koncentrací. Naplno se to začne projevovat agresivitou a popudlivostí vůči okolí. Důležitým vedlejším účinkem je navíc pocit, že za odvedenou práci není jedinec řádně uznán.

Dalšími příznaky syndromu vyhoření jsou emocionální změny, jako je negativní chování vůči ostatním, chladné vystupování a emocionální problémy v individuálním životě. Mimořádně nepříjemné jsou fyzické vedlejší účinky, které se vyznačují například zneklidňujícími vlivy na odpočinek, špatnou chutí k jídlu, zvýšenou náchylností k nemocem, svalovým napětím a skutečně i zvýšeným krevním tlakem.

Jaká je léčba poruchy vyhoření

Stejně jako u jiných onemocnění je mimořádně důležité zahájit léčbu vyhoření co nejdříve. S vyhořením lze nejsnáze bojovat ve fázi stagnace. Bohužel se v každém případě často jedná o plíživý problém a řada jedinců skutečně nepřijde na to, že se blíží nějaké nebezpečí. Takže v případě, že problém dospěje do finále, nejlepším řešením je vyhledat odbornou péči psychologů nebo terapeutů. Pokroky byly zaznamenány při kognitivně-behaviorální léčbě nebo logoterapii. Ať tak či onak, zvolený přístup závisí v podstatě na porozumění mezi poradcem a ovlivněnou osobou. Léčba se v tomto okamžiku zabývá především otázkami zdravého způsobu života, posilováním mezilidských vztahů a získáváním praktičtějšího postoje k práci.

Kromě toho je velmi důležité, aby šéf nabídl pomoc, která může vést k určitým opatřením, jako je snížení nároků na pracovníka a vytvoření nesoutěživého pracovního prostředí. Další kroky mohou zahrnovat změnu práce nebo přehodnocení pracovních povinností. Dokonce i vaše strava vás ovlivňuje. Vyzkoušejte třeba Keto Dietu, která má nejlepší výsledky na trhu!

Jak mohu sám sobě nabídnout pomoc

Rozhodující složkou v boji proti vyhoření je odpočinek, odreagování a pravidelné cvičení. Pod pojmem odpočinek si představujeme jinou činnost, která je zcela odlišná od prováděné činnosti v práci. Obrovskou roli hraje také kontakt s přáteli, kterým jsme připraveni se svěřit se svými problémy. Snažme se tedy neustále objevovat alespoň minutku na setkání s nimi.

V pracovním týmu se snažme vytvořit skvělé, nesoutěživé prostředí. Naučme se říkat NE a dodržovat své vlastní hranice, za které bychom neměli jít. Protože přetěžování je nejméně náročný způsob, jak se cítit soustředěně a frustrovaně. V neposlední řadě je navíc myslitelné utvářet v pracovním prostředí mnoho drobných změn. Například zajištění dostatečného osvětlení, pohodlného sezení nebo uspokojivé teploty v místnosti může také nabídnout pomoc v boji proti syndromu vyhoření.

10 jednoduchých tipů, jak si udržet strategický odstup od syndromu vyhoření

  • Nastavte správnou laťku pro požadavky svého nadřízeného a pro své schopnosti. Nemyslete si o sobě málo, ale ani se nepřeceňujte.
  • Naučte se říkat NE. V případě, že máte pocit, že povinnosti, které jsou na vás házeny, jsou za hranicí vašich kvalit nebo kompetencí, řekněte to bouřlivě a nepokoušejte se o to, že každému vyhovíte za každou cenu. Cena je za to opravdu vysoká.
  • Buďte otevření novým výzvám, které vás mohou skutečně posunout vpřed v kurzu, a to tím směrem, který je pohodlný a bude vám vyhovovat. Učte se od zkušených, nechte se pohánět, povzbuzovat.
  • Nabídněte pomoc ostatním, ale jen do jisté míry. Ještě jednou, nejste ten, kdo může ušetřit svět nebo osvětlit problém. Buďte tu pro ostatní, ale zároveň je nechte také pracovat.Nemůžete být zodpovědní za všechny a všechno.
  • Stanovte si své potřeby a řiďte se jimi. Dokud nemáte splněný jeden úkol, nezačínejte další. Uspořádejte si čas a pracujte podle seznamu. V tu chvíli si větší pochůzky rozdělte na menší dílčí kroky, které se lépe zvládají.
  • Důvěřujte ostatním ve svém okolí a nechte je, aby vám pomáhali. Není možné, aby měl všechny povinnosti jeden člověk. Přidělujte, určujte a důvěřujte. Buďte na sebe i na své spolupracovníky opatrní. Podívejte se zpětně na to, co fungovalo a co ne. Pochvalte se za vítězství, analyzujte zklamání, naplánujte si argumentaci a poučte se z nezdarů.
  • Buďte otevření jak ke svému šéfovi, tak k sobě samému i ke svým podřízeným. Cokoli se vám nelíbí, buďte sebevědomí. V případě, že vás něco trápí, řešte problém rychle s kompetentní osobou. Netápejte v předsudcích, lžích a nespokojenosti.
  • Žádné další komunikační zmatky. V případě, že vám něco není jasné, jste na pochybách, jak pokračovat, nebo bylo něco, čemu úplně nerozumíte, anebo se na schůzce, na které jste nebyli, a stalo se zde něco čemu nerozumíte, ptejte se. Není to žádná ostuda a vyhnete se tak případným zmatkům a podezřením. Kromě toho budete působit zaujatě, což je žádoucí.
  • Uvolněte se. Neopomíjejte podnikat běžné výlety, neodpírejte si přestávku na oběd, nechte si volné noci nebo konce týdne a udělejte si čas i pro sebe.

Byl pro vás tento návod přínosný a dobře napsaný?

Klikni na hvězdičky pro hodnocení!

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet hlasujících 1

Zatím nikdo nehlasoval, buď první!

Jak na piercing
Jak na piercing

Piercingy jsou oblíbeným doplňkem a prostředkem, jak vyjádřit svůj osobitý styl. Dle čeho se však rozhodovat, jaký piercing si zvolit >>>

Jak vybrat správné šaty
žluté šaty

Chystáte se na první rande s vaším novým objevem, jdete kamarádce na maturitní ples, nebo máte radost, že venku vysvitlo >>>

Související články
0 komentářů

Zatím nejsou k dispozici žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *